děj

Z Wikislovníku

Přejít na: navigace, hledání
logo Wikipedie
Na Wikipedii naleznete článek

Obsah

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

  • IPA: [ˈɟɛj]

[editovat] dělení

  • děj, mn. dě·je

[editovat] etymologie

  • Z praslovanského *dějati („činit“), které není doloženo, ale zkonstruováno pomocí historicko-srovnávací metody.[1] Srovnej též s dít se (3. os. sg. děje se).

[editovat] podstatné jméno

  • rod mužský neživotný

[editovat] skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ děj děje
genitiv děje dějů
dativ ději dějům
akuzativ děj děje
vokativ ději děje
lokál ději dějích
instrumentál dějem ději

[editovat] význam

  1. událost či sled událostí probíhající na určitém místě v určitém čase
    Debata se týkala politických dějů kolem 17. listopadu 1989.
  2. příběh obsažený v literárním, divadelním či filmovém díle
    Děj filmu se odehrává za druhé světové války.
    Celý děj hry je postaven na jednoduché zápletce.
  3. (v přírodních vědách) proces, při kterém se mění stav systému
    Při adiabatickém ději nedochází k výměně tepla s okolím.
  4. (v jazykovědě) obecný význam slovesa použitého ve větě, nebo věty jako celku
    Předmět ve větě vyjadřuje osobu, zvíře, nebo věc, které jsou slovesným dějem zasaženy.
    Vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, při které může nastat děj věty hlavní.

[editovat] synonyma

  1. událost, dění
  2. příběh, zápletka
  3. proces

[editovat] související

[editovat] překlady

1. událost
2. příběh, zápletka
3. proces

[editovat] sloveso

[editovat] význam

  1. rozkazovací způsob slovesa dít

[editovat] fráze a idiomy

[editovat] poznámky

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „děj“, s. 125.
V jiných jazycích