útočný

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔuːtɔt͡ʃniː]

dělení

• útoč-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	útočný	útočný	útočná	útočné	útoční	útočné	útočné	útočná
genitiv	útočného	útočného	útočné	útočného	útočných	útočných	útočných	útočných
dativ	útočnému	útočnému	útočné	útočnému	útočným	útočným	útočným	útočným
akuzativ	útočného	útočný	útočnou	útočné	útočné	útočné	útočné	útočná
vokativ	útočný	útočný	útočná	útočné	útoční	útočné	útočné	útočná
lokál	útočném	útočném	útočné	útočném	útočných	útočných	útočných	útočných
instrumentál	útočným	útočným	útočnou	útočným	útočnými	útočnými	útočnými	útočnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	útočný
komparativ	útočnější
superlativ	nejútočnější

význam

1. takový, který rád, často nebo bez závažnějšího důvodu útočí
   • Pokud v Česku najdeme nekonfrontační typ politika, nemá dnes šanci uspět. Zářným příkladem je premiér (…) Sobotka (…) Úspěch slaví Andrej Babiš a Miloš Zeman, lidé útoční, konfrontační, nálepkovači, rozdělovači společnosti, ústní rváči. Úspěšný podle průzkumů veřejného mínění je i Tomio Okamura, politik střetu, strašení.
   • Dobře, přeřekl jsem se podruhé ve Vašem příjmení - ale nemusíte být hned tak útočná.
2. určený pro útočení
   • útočná zbraň

překlady

1. který s oblibou útočí

   • angličtina: aggressive
   • francouzština: agressif
   • italština: agressivo
   • latina: aggressivus
   • němčina: aggressiv
   • ruština: наступательный, агрессивный
   • řečtina: επιθετικός
   • slovenština: útočný
2. určený k útočení

synonyma

1. agresivní, ofenzivní
2. —

antonyma

1. —
2. obranný

související

• útočník
• útočnost
• útok
• útočně