čeřit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡ʃɛr̝ɪt]

dělení

• če-řit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	čeřím	čeříš	čeří	čeříme	čeříte	čeří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	čeř	čeřme	čeřte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	čeřil	čeřila	čeřilo	čeřili	čeřily	čeřila
trpné	čeřen	čeřena	čeřeno	čeřeni	čeřeny	čeřena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	čeře	čeříc	čeříce

význam

1. působit jemné vlnění, chvění
   • Vítr čeří hladinu jezera.
2. (odborně) zbavovat zákalu

související

• čeření, čeřicí, čeřit se
• čirý