čmajznout

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈt͡ʃmajznɔʊ̯t]

dělení[editovat]

  • čmaj-z-nout

varianty[editovat]

­* čajznout

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas čmajznu čmajzneš čmajzne čmajzneme čmajznete čmajznou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
čmajzni čmajzněme čmajzněte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné čmajzl čmajzla čmajzlo čmajzli čmajzly čmajzla
trpné čmajznut čmajznuta čmajznuto čmajznuti čmajznuty čmajznuta
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý čmajznuv čmajznuvši čmajznuvše

význam[editovat]

  1. (v obecném jazyce) ukrást, odcizitneprávem si přisvojit cizí majetek
    • Když jsem jednou odpoledne v obchodě s gramofonovými deskami navrhl, abychom tam čmajzli nové album Neila Younga, proklál mě pohrdavým pohledem výběrčího daní, vyvolaným ani ne aktuálním projevem mé nepoctivosti jako celkově nahodilým, rozháraným způsobem života, který jsem si pro sebe začal chystat.[1]
    • Klaus [mladší] zdůraznil, že „normální je pracovat, nikoli čerpat“. Jeho větička „přišel čas vrátit tuto zemi lidem, kteří pracují, platí daně, vychovávají děti“ zní falešně - země je normálními pracujícími lidmi narvaná (nezaměstnanost 2,6 %, místy takřka nulová), tak kdo jim ji pod rukama čmajznul? David Copperfield? Soros? Klaus ví.[2]
    • Bezďák čmajz v sámošce buřta a hned ho zblajz.

překlady[editovat]

  1. ukrást, odcizit

synonyma[editovat]

  1. štípnout, šlohnout, čórnout, votočit

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Michael CUNNINGHAM: Domov na konci světa, z angličtiny přeložil Miroslav JINDRA. Odeon, Praha 2005 — citováno dle Korpus.cz
  2. LIPOLD, Jan. Klaus ml. brání svět mazáků před Gretou a Jakubem. Klid na práci, staré zboží. Aktuálně.cz [online]. 2019-06-11 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.