čtveračivý

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡ʃtvɛrat͡ʃɪviː]

dělení

• čtve-ra-či-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	čtveračivý	čtveračivý	čtveračivá	čtveračivé	čtveračiví	čtveračivé	čtveračivé	čtveračivá
genitiv	čtveračivého	čtveračivého	čtveračivé	čtveračivého	čtveračivých	čtveračivých	čtveračivých	čtveračivých
dativ	čtveračivému	čtveračivému	čtveračivé	čtveračivému	čtveračivým	čtveračivým	čtveračivým	čtveračivým
akuzativ	čtveračivého	čtveračivý	čtveračivou	čtveračivé	čtveračivé	čtveračivé	čtveračivé	čtveračivá
vokativ	čtveračivý	čtveračivý	čtveračivá	čtveračivé	čtveračiví	čtveračivé	čtveračivé	čtveračivá
lokál	čtveračivém	čtveračivém	čtveračivé	čtveračivém	čtveračivých	čtveračivých	čtveračivých	čtveračivých
instrumentál	čtveračivým	čtveračivým	čtveračivou	čtveračivým	čtveračivými	čtveračivými	čtveračivými	čtveračivými

význam

1. takový, který čtveračí; který často vtipkuje, drobně provokuje nebo provádí různé vylomeniny

synonyma

1. rozverný, šibalský, šprýmařský

související

• čtveračit
• čtveračivost
• čtverák
• čtveráček