provokovat

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [prɔvɔkɔvat]

dělení[editovat]

  • pro-vo-ko-vat

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas provokuji provokuješ provokuje provokujeme provokujete provokují
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
provokuj provokujme provokujte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné provokoval provokovala provokovalo provokovali provokovaly provokovala
trpné provokován provokována provokováno provokováni provokovány provokována
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný provokuje provokujíc provokujíce

význam[editovat]

  1. snažit se vyvolat něčí zlost či prudkou reakci
    • Provokovali tygra v kleci klackem, který strkali skrze mříže.

překlady[editovat]

  1. snažit se vyvolat prudkou reakci

synonyma[editovat]

  1. dráždit

související[editovat]

poznámky[editovat]