provokovat

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔvɔkɔvat]

dělení

• pro-vo-ko-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	provokuji	provokuješ	provokuje	provokujeme	provokujete	provokují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	provokuj	provokujme	provokujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	provokoval	provokovala	provokovalo	provokovali	provokovaly	provokovala
trpné	provokován	provokována	provokováno	provokováni	provokovány	provokována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	provokuje	provokujíc	provokujíce

význam

1. snažit se vyvolat něčí zlost či prudkou reakci
   • Provokovali tygra v kleci klackem, který strkali skrze mříže.

překlady

1. snažit se vyvolat prudkou reakci

   • angličtina: provoke, goad, heckle, instigate
   • francouzština: provoquer
   • němčina: provozieren
   • ruština: провоцировать
   • slovenština: provokovať

synonyma

1. dráždit

související

• provokace
• provokační
• provokatér
• provokování
• vyprovokovat
• vyprovokovaný
• nevyprovokovaný
• vyprovokovatelný
• nevyprovokovatelný

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-01-06]. Heslo provokovat.