ďobnout

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɟɔbnɔʊ̯t]

dělení

[editovat]
  • ďob-nout

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas ďobnu ďobneš ďobne ďobneme ďobnete ďobnou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
ďobni ďobněme ďobněte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné ďobl / ďobnul ďobla / ďobnula ďoblo / ďobnulo ďobli / ďobnuli ďobly / ďobnuly ďobla / ďobnula
trpné ďobnut ďobnuta ďobnuto ďobnuti ďobnuty ďobnuta
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý ďobnuv ďobnuvši ďobnuvše

význam

[editovat]
  1. (o hmyzu) píchnout, bodnout, dát žihadlo
    • (...) potvora moskyt ho ďobnul přímo do zadku.[1]
  2. sníst (jen) malý kousek; trochu ochutnat; něco málo pojíst

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. HELLER, Joseph. Hlava XXII. Překlad Miroslav Jindra. Praha : Jiří Buchal – BB Art, 2002. ISBN 80-7257-097-8. S. 11.