řítit se

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝iːcɪt sɛ]

dělení

• ří-tit se

sloveso

• nedokonavé
• zvratné

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	řítím se	řítíš se	řítí se	řítíme se	řítíte se	řítí se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	řiť se	řiťme se	řiťte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	řítil se	řítila se	řítilo se	řítili se	řítily se	řítila se

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	řítě se	řítíc se	řítíce se

význam

1. rychle se pohybovat dolů padáním
   • Při otřesech vyvolaných zemětřesením se domy řítily jako domečky z karet.
2. rychle se pohybovat jedním směrem po povrchu
   • Řítili se chodbou směrem k východu.

překlady

1. —
2. rychle se pohybovat, uhánět

   • angličtina: pelt, hurtle

synonyma

1. padat, hroutit se
2. pádit, hnát se, uhánět

související

• zřítit se
• zřícení
• zřícenina
• uřícený
• říčný
• řícení

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-01-07]. Heslo řítit se.