uhánět

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊhaːɲɛt]

dělení

• u-há-nět

sloveso

• nedokonavé
• přechodné i nepřechodné
• tranzitivní k dokonavému uhnat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	uháním	uháníš	uhání	uháníme	uháníte	uhání / uhánějí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	uháněj	uhánějme	uhánějte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	uháněl	uháněla	uhánělo	uháněli	uháněly	uháněla
trpné	uháněn	uháněna	uháněno	uháněni	uháněny	uháněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	uháněje	uhánějíc	uhánějíce

význam

1. (tranzitivní) (expresivně) snažit se získat za manžela či manželku
   • Vojtěch Terezu uhání už kam moje paměť sahá.
2. (nepřechodné) pelášit, hnát se, pospíchat (pryč)
   • Děti uháněly pryč, co jim síly stačily.

překlady

1. —
2. rychle se pohybovat

   • angličtina: pelt, scud, careen, career

synonyma

1. nadbíhat, balit, shánět
2. mazat, pelášit, hnát se, řítit se

související

• uhnat
• hnát