zřícenina

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈzr̝iːt͡sɛɲɪna]

dělení[editovat]

  • zří-ce-ni-na

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ zřícenina zříceniny
genitiv zříceniny zřícenin
dativ zřícenině zříceninám
akuzativ zříceninu zříceniny
vokativ zřícenino zříceniny
lokál zřícenině zříceninách
instrumentál zříceninou zříceninami

význam[editovat]

  1. budova natolik zanedbaná (nebo opuštěná před takovou dobou), že se bortí, řítí, rozpadá
    • Vůz pozbyl rovnováhy a sřítil se do příkopu. Také kůň byl stržen do příkopu. Hlaváček nad malebnou skupinou lamentoval jako Jeremiáš nad zříceninami Jerusalema, nevěda si ovšem pomoci, poněvadž sotva na nohou stál.[1]

překlady[editovat]

  1. ruina

synonyma[editovat]

  1. ruina, troska, rozvalina

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2018-11-21]. Heslo zřícenina.
  1. V opičce Národní listy, 17.února 1896

externí odkazy[editovat]