šiml

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʃɪml̩]

dělení

• ši-ml

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	šiml	šimlové
genitiv	šimla	šimlů
dativ	šimlu / šimlovi	šimlům
akuzativ	šimla	šimly
vokativ	šimle	šimlové
lokál	šimlu / šimlovi	šimlech
instrumentál	šimlem	šimly

význam

1. (zastarale) bílý kůň
   • Strýček Nimra koupil šimla za půl páta tolaru / přišel domů, popad ženu, tancoval s ní maděru.
   • Nespadl sníh na Vše svaté v noci, ale nepadl ani na Martina, a už dokonce ne s velkou mocí. „A tak huž je Martin preč i se šimlem, a Kateřinka na koňu ježďat nehumí. Tak meslím huž nedostaneme sníh, haž leda na Mikuláša, nebo haž na vánoce… Copak je po takové zimě!“ hodil stařeček Straka rukou.
   • Nasedl na šimla a uháněl pryč
   • Elce pelce strýček Nimra koupil šimla v Kadani / ani nevíš, jak to šimrá, když mi lezeš po dlani.
   • Tím se pánové konečně rozhovořili po svém, a s cylindry v týle, s límečky ponenáhlu se bortícími, chodili od zvířete k zvířeti, omakávali svalstvo, prohlíželi zuby a kopyta, měřili výšky a délky, hádali se o to, jsou-li šimlové opravdu váhaví, vraníci melancholisčtí a hnědky divoké a je-li užitečnější večerní krmení nebo ranní a kolik litrů vody se má dát koni vypít po představení.

překlady

1. bílý kůň

   • němčina: Schimmel m

synonyma

1. bělouš

fráze a idiomy

• úřední šiml

související

• šimlíček
• šimla
• šimlovitý

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-04-11]. Heslo šiml.