škopek

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʃkɔpɛk]

dělení[editovat]

  • ško-pek

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ škopek škopky
genitiv škopku škopků
dativ škopku škopkům
akuzativ škopek škopky
vokativ škopku škopky
lokál škopku škopcích
instrumentál škopkem škopky

význam[editovat]

  1. nižší okrouhlá dřevěná nebo kovová nádoba se dvěma uchy[1]
    • Jinde tahali se o škopek, kdo se má v něm první umýt, až ho na sebe zvrhli.[2]
  2. (brněnský hantec) hlava[3]
    • Tak mu mázli železa na perutě a šópli ho do kameňa, tam ho klendra štengrovala, kelcny se mu furt lágrovaly, chálka levá, škopek z toho paf, akorát samé tvrdé giňál, samé vasr, vo válcách žádné hantec.[4]
  3. (brněnský hantec) pivo[3]
    • Dali si scuka v jezovitským klabu, kde si každé jen tak cvičně vysmahl pár škopků, a začali hned šmírovat, komu by dali do řepy.[5]
  4. (brněnský hantec, v plurálu) bicí nástroje, bubny[3]
    • Ksicht měl sice jak padesátku šmirgl, ovary jak rákosníček, kelca jak noty na škopky a ještě mu trochu švidraly baterky.[6]

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

přísloví, úsloví a pořekadla[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-03-20]. Heslo škopek.
  2. Antonín Pravoslav Veselý: Omladina a pokrokové hnutí
  3. 3,0 3,1 3,2 KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Heslo „škopek, škopky, škopkovat“, s. 163.
  4. František Kocourek: Jak zkalil Žanek Husa v Pakostnici
  5. František Kocourek: Mlata na Bílendě 16 kilo 20
  6. Honza Hlaváček: Šípkatá Růža