štěbetat
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ʃcɛbɛtat]
dělení
[editovat]- ště-be-tat
varianty
[editovat]sloveso
[editovat]- nedokonavé
- intranzitivní
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | štěbetám | štěbetáš | štěbetá | štěbetáme | štěbetáte | štěbetají |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| štěbetej | štěbetejme | štěbetejte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | štěbetal | štěbetala | štěbetalo | štěbetali | štěbetaly | štěbetala |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| přítomný | štěbetaje | štěbetajíc | štěbetajíce |
význam
[editovat]- (o ptácích) vydávat různé druhy zvuků
- Kozičky a kravičky, beránci a ovečky tancovali a skákali, slepice kdákaly a kačeny štěbetaly, s rybičkami se honily.[1]
- (o lidech) rychle nebo soustavně (o něčem) mluvit
synonyma
[editovat]související
[editovat]- štěbetání
- štěbetávat
- štěbetavý
- štěbetavě
- naštěbětat
- poštěbětat si
- rozštěbětat se
- vyštěbětat
- zaštěbětat
fráze a idiomy
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 131.