šukání

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʃʊkaːɲiː]

dělení[editovat]

  • šu-ká-ní

etymologie[editovat]

Verbální substantivum od slovesa šukat.

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ šukání šukání
genitiv šukání šukání
dativ šukání šukáním
akuzativ šukání šukání
vokativ šukání šukání
lokál šukání šukáních
instrumentál šukáním šukáními

význam[editovat]

  1. (vulgárně) vykonávání pohlavního styku
  2. (v obecném jazyce, expresivně, zastarale) pobíhání
    • Bylo slyšeti za dveřmi šukání a chodění, ba i šeptání, mužský a ženský hlas.[1]
  3. (zastarale) vykonávání drobných domácích prací
    • Moje má doma nějaké šukání, a napadlo nás, že třeba něco potřebujete, třeba vodu nebo dříví. Áá, paní máma z chalupy taky přišla, no, to je hezké.[2]
  4. (v obecném jazyce, expresivně, zastarale) cvrnkání kuliček

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-01-30]. Karta šukání.
  2. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-01-30]. Karta šukání.