šukat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʃʊkat]

dělení

• šu-kat

sloveso

• intranzitivní
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	šukám	šukáš	šuká	šukáme	šukáte	šukají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	šukej	šukejme	šukejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	šukal	šukala	šukalo	šukali	šukaly	šukala
trpné	šukán	šukána	šukáno	šukáni	šukány	šukána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	šukaje	šukajíc	šukajíce

význam

1. (slangově, zhruběle) souložit
   • Já bych šukal až bych pukal.
2. (zastarale) pobíhat z místa na místo
   • Mám čejku rád, jak hustou travou šuká…
3. (zastarale) vykonávat drobné práce
   • Když neměla ani venku, ani v domácnosti co šukat, seděla nejraději ve své sedničce, která byla hned u kuchyně a čeledníku.
4. (zastarale) vytrvale hledat
5. (zastarale) provozovat dětskou hru s kuličkami

překlady

1. souložit

   • angličtina: fuck, bonk, shaft
   • italština: scopare
   • němčina: ficken
   • polština: ruchać
   • ruština: ебать
   • švédština: knulla, ta
2. —
3. —
4. vytrvale hledat

   • polština: szukać
5. —

synonyma

1. souložit; (vulgárně) mrdat, prcat, jebat, píchat, šoustat
2. —
3. —
4. —
5. —

související

• šukačka
• pošuk
• šukna
• šuk

externí odkazy

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-09-20]. Heslo šukat.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2020-09-20]. Heslo šukat.