žertva

čeština

výslovnost

• IPA: [ʒɛrtva]

dělení

• žer-t-va

etymologie

• Z ruského жертва, převzatého obrozenci, vzdáleně příbuzné např. s hrana (ve významu vyzvánění za zemřelého), žrec nebo latinským gratias. Nijak nesouvisí s žert.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	žertva	žertvy
genitiv	žertvy	žertev
dativ	žertvě	žertvám
akuzativ	žertvu	žertvy
vokativ	žertvo	žertvy
lokál	žertvě	žertvách
instrumentál	žertvou	žertvami

význam

1. (knižně) oběť bohům, často zápalná
   • „A ty lituješ té doby, kdy se poslední žertva modloslužebníků pálila?“ zaškaredil se vladyka.

související

• žertvenník
• žertvička
• žertviště