žrec

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʒrɛt͡s]

dělení[editovat]

  • žrec

etymologie[editovat]

Slovo žrec společně s příbuzným slovem žertva patří mezi výpůjčky z ruštiny užívané v české literatuře 19. století jako poetismy, jejichž převzetí bylo v době národního obrození motivováno tehdejším obdivem obrozenců k Rusku a jeho kultuře.[1] Konkrétně přejato z ruského жрец, to z praslovanského *žьrьcь (oboje téhož významu kněz), to vychází z *žerti (oběžovat bohům, slavit).[2] Z toho pak právě vychází i praslovanské *žьrtva, z toho staroslověnské жрьтва, z toho zřejmě ruské жертва a z něj české žertva (vše významu oběť bohům).[3]

*žerti vychází z indoevropského kmene *gu̯er- (pozvednout hlas, chválit).[3] Z toho samého kmene vychází i praslovanské *gornъ, z něhož je například české a slovenské hrana (zvonění za zemřelého).[4] Z dalších jazyků je *žerti příbuzné přes indoevropské *gu̯er- asi s litevským girti (slavit, chválit), latinským grates (díky) a se sanskrtskými गृणाति (gṛṇā́ti; chválit, velebit) a गिर् (gír; chvála, dík).[3]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ žrec žreci / žrecové
genitiv žrece žreců
dativ žreci / žrecovi žrecům
akuzativ žrece žrece
vokativ žreci žreci / žrecové
lokál žreci / žrecovi žrecích
instrumentál žrecem žreci

význam[editovat]

  1. slovanský pohanský obětní kněz
    • V posvátném háji obětuje žrec bohům a dým stoupá v čistém vzduchu k nebesům jako jistota naplnění; muži ořou, pastýř vyhání stádo z kolové osady nad jezerem, ženy kojí děti, děd vládne rodu a vede vnuky svou krásnou harmonickou zkušeností a moudrostí: život jest dar bohů a milost jejich váže všecky jeho prvky a složky v tajemné tanečné kolo práce a radosti, rozkoše i síly, zrodu i zmaru.[5]
  2. (expresivně) kněz vůbec
    • A jiní měli rozstavené klece / i posady, v nich živé zásoby, — / to ku obětem pro židovské žrece / tam prodávali bílé holuby.[6]

překlady[editovat]

  1. pohanský kněz Slovanů
  2. expr. kněz vůbec

synonyma[editovat]

  1. kněz
  2. (neutrálně) kněz; (v křesťanství) duchovní, kaplan, kazatel, reverend, kurát, (hovorově) farář, (církevní) pastýř, abbé, páter, akolyt, duchovní otec, otec, presbyter, (hovorově, zastarale) velebný pán, (slangově) veleba, (v obecném jazyce) velebníček; (evangelický) pastor; (v pravoslaví) pop; (v islámu) imám, hodža; (židovský) kohen, rabín; (ve Starověkém Římě) augur, ptakopravec, (kelstský) druid

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. BLÁHA, Ondřej. Jazyky střední Evropy. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2015, [cit. 2023-02-05]. S. 140. Dostupné online. ISBN 978-80-244-4910-4.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „žrec“, s. 793.
  3. 3,0 3,1 3,2 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „žertva“, s. 789.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „hrana2“, s. 218.
  5. Mikuláš Aleš, František Xaver Šalda
  6. Bajky velkých, Eliška Krásnohorská

externí odkazy[editovat]

  • Článek Žrec ve Wikipedii