žvanivý

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʒvaɲɪviː]

dělení[editovat]

  • žva-ni-vý

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ žvanivý žvanivý žvanivá žvanivé žvaniví žvanivé žvanivé žvanivá
genitiv žvanivého žvanivého žvanivé žvanivého žvanivých žvanivých žvanivých žvanivých
dativ žvanivému žvanivému žvanivé žvanivému žvanivým žvanivým žvanivým žvanivým
akuzativ žvanivého žvanivý žvanivou žvanivé žvanivé žvanivé žvanivé žvanivá
vokativ žvanivý žvanivý žvanivá žvanivé žvaniví žvanivé žvanivé žvanivá
lokál žvanivém žvanivém žvanivé žvanivém žvanivých žvanivých žvanivých žvanivých
instrumentál žvanivým žvanivým žvanivou žvanivým žvanivými žvanivými žvanivými žvanivými

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv žvanivý
komparativ žvanivější
superlativ nejžvanivější

význam[editovat]

  1. který rád a vytrvale žvaní
    • Kolegyně v kabinetu byla šíleně, úmorně žvanivá - naštěstí brzy odešla na mateřskou.
    • Málokterý národ je tak žvanivý jako Řekové – s jedinou podmínkou: že se na ně jdete podívat do jejich Řecka. Tam si zamilujete jejich zvyky, jejich nezdrželivou ochotu, jejich formality i prostotu a sto jiných stránek jejich helénského života.[1]
    • Dovolte mi zde jednu odbočku: Říká se, že ženské mají krátký rozum, že jsou nedůsledné, žvanivé a kdesi cosi. Co mne se týče, viním je z něčeho daleko strašnějšího: že se jim nedostává humoru.[2]

překlady[editovat]

synonyma[editovat]

  1. užvaněný, upovídaný, tlachavý, hovorný, (hovorově) ukecaný, (hovorově, expresivně) který vykecá díru do hlavy

antonyma[editovat]

  1. nemluvný, zamlklý, lakonický

související[editovat]

poznámky[editovat]