ukecaný

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ʊkɛt͡saniː]

dělení

[editovat]
  • uke-ca-ný

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ ukecaný ukecaný ukecaná ukecané ukecaní ukecané ukecané ukecaná
genitiv ukecaného ukecaného ukecané ukecaného ukecaných ukecaných ukecaných ukecaných
dativ ukecanému ukecanému ukecané ukecanému ukecaným ukecaným ukecaným ukecaným
akuzativ ukecaného ukecaný ukecanou ukecané ukecané ukecané ukecané ukecaná
vokativ ukecaný ukecaný ukecaná ukecané ukecaní ukecané ukecané ukecaná
lokál ukecaném ukecaném ukecané ukecaném ukecaných ukecaných ukecaných ukecaných
instrumentál ukecaným ukecaným ukecanou ukecaným ukecanými ukecanými ukecanými ukecanými

význam

[editovat]
  1. (zhruběle) mající ve zvyku (příliš) hodně mluvit

překlady

[editovat]

synonyma

[editovat]
  1. (neutrálně) upovídaný, hovorný, řečný

související

[editovat]