ukecaný

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊkɛt͡saniː]

dělení

• uke-ca-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ukecaný	ukecaný	ukecaná	ukecané	ukecaní	ukecané	ukecané	ukecaná
genitiv	ukecaného	ukecaného	ukecané	ukecaného	ukecaných	ukecaných	ukecaných	ukecaných
dativ	ukecanému	ukecanému	ukecané	ukecanému	ukecaným	ukecaným	ukecaným	ukecaným
akuzativ	ukecaného	ukecaný	ukecanou	ukecané	ukecané	ukecané	ukecané	ukecaná
vokativ	ukecaný	ukecaný	ukecaná	ukecané	ukecaní	ukecané	ukecané	ukecaná
lokál	ukecaném	ukecaném	ukecané	ukecaném	ukecaných	ukecaných	ukecaných	ukecaných
instrumentál	ukecaným	ukecaným	ukecanou	ukecaným	ukecanými	ukecanými	ukecanými	ukecanými

význam

1. (zhruběle) mající ve zvyku (příliš) hodně mluvit

synonyma

1. (neutrálně) upovídaný, hovorný, řečný

související

• kecat