upovídaný

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊpɔviːdaniː]

dělení

• upo-ví-da-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	upovídaný	upovídaný	upovídaná	upovídané	upovídaní	upovídané	upovídané	upovídaná
genitiv	upovídaného	upovídaného	upovídané	upovídaného	upovídaných	upovídaných	upovídaných	upovídaných
dativ	upovídanému	upovídanému	upovídané	upovídanému	upovídaným	upovídaným	upovídaným	upovídaným
akuzativ	upovídaného	upovídaný	upovídanou	upovídané	upovídané	upovídané	upovídané	upovídaná
vokativ	upovídaný	upovídaný	upovídaná	upovídané	upovídaní	upovídané	upovídané	upovídaná
lokál	upovídaném	upovídaném	upovídané	upovídaném	upovídaných	upovídaných	upovídaných	upovídaných
instrumentál	upovídaným	upovídaným	upovídanou	upovídaným	upovídanými	upovídanými	upovídanými	upovídanými

význam

1. mající ve zvyku příliš mnoho mluvit, resp. povídat si s lidmi

synonyma

1. hovorný, řečný, (zhruběle) ukecaný

související

• povídat, povídat si