вои
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
staroslověnština[editovat]
etymologie[editovat]
Z praslov. *vojь;[1] rod mužský; jo-kmenová deklinace.
Srov. stčes. voj – "vojsko";[2] strus. вои – "vojáci".[3]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
- jo-kmenová deklinace
- pomnožné
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | — | — | вои |
| genitiv | — | — | вои |
| dativ | — | — | воѥмъ |
| akuzativ | — | — | воѩ |
| vokativ | — | — | вои |
| lokál | — | — | воихъ |
| instrumentál | — | — | вои |
význam[editovat]
- vojsko, vojáci
- ѥгда жє ѹзьритє объстоимъ вои иѥрѹсалимъ – Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska ... [L 21, 20 – Zogr Mar]
- азъ чловѣкъ ѥсмь подъ властелъі ѹчинѥнъ • имѣѩ подъ собоѭ воѩ – Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji. [L 7, 8 – Zogr Mar]
slovní spojení[editovat]
- воѩ сътворити – vypravit vojsko, zahájit válku
- ѳєофилъ воѩ сътвор̑ь на скврьнавъіѩ срацинъі – Theofil vypravil vojsko proti nečistým Saracénům. [L 21, 20 – Zogr Mar]
srovnej[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
- ↑ BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
- ↑ БОГОРОДСКИЙ, Борис Леонидович – ЛИХАЧЁВ, Дмитрий Сергеевич – ТВОРОГОВ, Олег Викторович. Словарь-справочник "Слова о полку Игореве". Наука, Ленинград 1965—1984.