Přeskočit na obsah
- dokonavé
- tranzitivní
- k nedokonavému замечать
oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
заме́чу
|
заме́тим
|
| 2.
|
заме́тишь
|
заме́тите
|
| 3.
|
заме́тит
|
заме́тят
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
—
|
| 2.
|
заме́ть
|
заме́тьте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
заме́тил
|
заме́тили
|
| ženský
|
заме́тила
|
| střední
|
заме́тило
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
замеча́я
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
заме́тивший
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
- všimnout si, zpozorovat, poznamenat, vidět
- обнаружить, воспринять, видеть
