нога

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

ruština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ нога́ но́ги
genitiv ноги́ но́г
dativ ноге́ нога́м
akuzativ но́гу но́ги
instrumentál ного́й, ного́ю нога́ми
lokál ноге́ нога́х

V předložkových spojeních s akuzativem (за́ ногу, на́ ногу, на́ ноги, по́д ноги ad.) padá přízvuk na předložku.

význam[editovat]

  1. noha

srbština[editovat]

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ но̀га но̏ге
genitiv но̀ге но̏гӯ/но́га̄
dativ но̀зи но̀гама
akuzativ но̏гу но̏ге
vokativ но̏го но̏ге
instrumentál но̀гом но̀гама
lokál но̀зи но̀гама

význam[editovat]

  1. noha

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Z praslov. *nogà; paradigma přízvuku (c);[1] rod ženský; ā-kmenová deklinace.

Srov. čes., sloven. noha; pol. noga; hluž. noha; dluž. noga; rus. нога́ - akuz. но́гу; ukr. нога́ - akuz. но́гу; běl. нага́; bulh. нога́; srbochorv. nòga - akuz. nȍgu; slovin. nóga.[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský
  • ā-kmenová deklinace

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ нога ноѕѣ ногъі
genitiv ногъі ногѹ ногъ
dativ ноѕѣ ногама ногамъ
akuzativ ногѫ ноѕѣ ногъі
vokativ ного ноѕѣ ногъі
lokál ноѕѣ ногѹ ногахъ
instrumentál ногоѭ ногама ногами

význam[editovat]

  1. noha
    • ѥгда жє ѹмъі ноѕѣ ихъ • приѩтъ ризъі своѩ и възлєжє пакъі – Když pak umyl nohy jejich, vzal roucho své a posadil se zase. [J 13, 12 – Mar]

slovní spojení[editovat]

  1. подъ ноѕѣ подъложити – zavrhnout, zapomenout
    • нъ вьсє то подъ ноѕѣ подъложь прѣщєниѥ съ възвитиѥмь съмѣшь • винъі искаашє како сѧ бъі съ братиѭ позналъ – ..., nýbrž zavrhl celou odplatu, s užitečným ji spojil а hledal záminku, jak by se bratrům představil. [Supr 367, 22]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.