svůj

čeština

výslovnost

• IPA: [svuːj]
•  svůj^{? • info}

dělení

• svůj

zájmeno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	svůj	svůj	svoje / svá	svoje / své	svoji / sví	svoje / své	svoje / své	svoje / svá
genitiv	svého	svého	svojí / své	svého	svých	svých	svých	svých
dativ	svému	svému	svojí / své	svému	svým	svým	svým	svým
akuzativ	svého	svůj	svoji / svou	svoje / své	svoje / své	svoje / své	svoje / své	svoje / svá
vokativ	svůj	svůj	svoje / svá	svoje / své	svoji / sví	svoje / své	svoje / své	svoje / svá
lokál	svém	svém	svojí / své	svém	svých	svých	svých	svých
instrumentál	svým	svým	svojí / svou	svým	svými	svými	svými	svými

význam

1. nahrazuje přivlastňovací zájmeno, pokud přivlastňuje osobě nebo věci shodné s podmětem
   • Vykopal si svůj hrob.

překlady

1. přivlastňovací zájmeno

   • angličtina: his
   • francouzština: son
   • ido: sua
   • italština: suo
   • latina: suus
   • němčina: sein
   • norština: sin
   • polština: swój
   • slovenština: svoj
   • španělština: su
   • švédština: sin

související

• nesvůj
• osvojit, osvojení, osvojený, osvojenec

slovní spojení

• stát si za svým
• přijít si na své
• za své