Slovan: Porovnání verzí

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
→‎externí odkazy: + * {{Wikicitáty|téma=Slované}}
značka: revertováno
Řádek 33: Řádek 33:
# [[příslušník]] [[skupina|skupiny]] [[indoevropský|indoevropského]] [[národ]]a [[se]] [[svůj|svým]] [[jazyk]]em [[a]] [[náboženství]]m, [[který|která]] [[se]] [[později]] [[rozdělit se|rozdělila]] [[na]] [[další]] [[národ]]y [[Čech]]ů, [[Rus]]ů, [[Srb]]ů [[atd.]]
# [[příslušník]] [[skupina|skupiny]] [[indoevropský|indoevropského]] [[národ]]a [[se]] [[svůj|svým]] [[jazyk]]em [[a]] [[náboženství]]m, [[který|která]] [[se]] [[později]] [[rozdělit se|rozdělila]] [[na]] [[další]] [[národ]]y [[Čech]]ů, [[Rus]]ů, [[Srb]]ů [[atd.]]
#* {{Příklad|cs|To, odkud pocházejí '''Slované''', bylo vždy předmětem sporů.}}
#* {{Příklad|cs|To, odkud pocházejí '''Slované''', bylo vždy předmětem sporů.}}
#* {{Příklad|cs|„Naše proradná vláda dělá z Putina agresora, ale Rusko je náš bratr. Putin by nám Slovákům nikdy neublížil, je '''Slovan''' jako my,“ vysvětluje svou přítomnost na demonstraci starší muž, který se představil jako Jozef.}}<ref>Ivana SVOBODOVÁ: ''[https://www.respekt.cz/tydenik/2022/6/radeji-putina-nez-imperialisty-z-ameriky Slovensko se bouří a hledá své místo v rozděleném světě]'', Časopis Respekt, 6.února 2022</ref>
#* {{Příklad|cs|Habsburský dvůr zároveň spřádal plány proti Maďarům. Spojence našel '''ve Slovanech''' a Rumunech, kteří byli znepokojeni maďarským nacionalismem.}}<ref>Michael RAPPORT: ''Evropa devatenáctého století'', z angličtiny přeložila Katarína BENDÍKOVÁ. Praha 2011</ref>
#* {{Příklad|cs|Habsburský dvůr zároveň spřádal plány proti Maďarům. Spojence našel '''ve Slovanech''' a Rumunech, kteří byli znepokojeni maďarským nacionalismem.}}<ref>Michael RAPPORT: ''Evropa devatenáctého století'', z angličtiny přeložila Katarína BENDÍKOVÁ. Praha 2011</ref>
#* {{Příklad|cs|I dávní '''Slované''' si představovali nemoci jako živé bytosti.}}
#* {{Příklad|cs|I dávní '''Slované''' si představovali nemoci jako živé bytosti.}}

Verze z 6. 6. 2023, 19:35

čeština

výslovnost

dělení

  • Slo-van

podstatné jméno (1)

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Slovan Slované / Slovani
genitiv Slovana Slovanů
dativ Slovanovi / Slovanu Slovanům
akuzativ Slovana Slovany
vokativ Slovane Slované / Slovani
lokál Slovanovi / Slovanu Slovanech
instrumentál Slovanem Slovany

význam

  1. příslušník skupiny indoevropského národa se svým jazykem a náboženstvím, která se později rozdělila na další národy Čechů, Rusů, Srbů atd.
    • To, odkud pocházejí Slované, bylo vždy předmětem sporů.
    • Habsburský dvůr zároveň spřádal plány proti Maďarům. Spojence našel ve Slovanech a Rumunech, kteří byli znepokojeni maďarským nacionalismem.[1]
    • I dávní Slované si představovali nemoci jako živé bytosti.
    • Výraz „kupadlo“ znamenal ve staré češtině místo ke koupání; setkáme se s ním dodnes. U starých Slovanů označovalo kupadlo svátek obřadních koupelí na začátku léta, konaný po 20. červnu, který kromě koupelí provázelo pletení věnců, pálení ohňů a skákání přes ně, zpěv a tance, nevázaná zábava spojená se sexuální promiskuitou.[2]
    • Spolužák byl Řek. Byl o tři roky starší nežli zbytek třídy, skandální repetent, syn řeckých běženců, narozený už v Čechách v uprchlickém táboře. Měl odbarvené vlasy, celá jeho rodina si odbarvila vlasy. Snažili se splynout se Slovany, o nichž měli knižně idylické představy.[3]

překlady

  1. příslušník skupiny národů

synonyma

  1. (básnicky, knižně) Sláv

související

slovní spojení

podstatné jméno (2)

  • rod mužský neživotný
  • vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Slovan Slovany
genitiv Slovanu Slovanů
dativ Slovanu Slovanům
akuzativ Slovan Slovany
vokativ Slovane Slovany
lokál Slovanu Slovanech
instrumentál Slovanem Slovany

význam

  1. název sportovních oddílů
    • FC Slovan Liberec

poznámky

  1. Michael RAPPORT: Evropa devatenáctého století, z angličtiny přeložila Katarína BENDÍKOVÁ. Praha 2011
  2. Eva VEČERKOVÁ: Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, nakl. Vyšehrad, Praha 2015
  3. Daniela FISCHEROVÁ: Happy end, Vyšehrad, Praha 2005

externí odkazy