Suomi

Možná hledáte suomi.

finština

výslovnost

• IPA: [ˈsuomi],  Suomi^{? • info}

dělení

• Suo-mi

etymologie

Etymologie slova Suomi je různými způsoby vykládána už od 17. století a dodnes není přesně objasněna. Podle nejstarších teorií se mohlo jednat o odvozeninu od finských slov suo („bažina“), suomu („šupina“), nebo kmene suoma- (třetí infinitiv slovesa suoda – „dát“). V současné době už však existují novější výklady, podle kterých byl kmen slova vypůjčen, např. z prabaltského *šāma- nebo z některého indoevropského slova se stejným základem jako starolitevské žmuō a latinské homō („člověk“). Žádná z těchto teorií však nebyla vědci jednomyslně podpořena.

• Původ slova suo („bažina“) je neznámý, avšak v ostatních uralských jazycích lze najít podobná slova s významy různých vodních ploch, např. jezer a rybníků. Mimo podobnost samotných slov suo a Suomi se proto může jednat i o významovou souvislost, neboť Finsko je známé jako „země tisíců jezer“ (jezer je ve Finsku okolo 188 000 a pokrývají 10 % území) a hojně se zde vyskytují i různé bažiny, rašeliniště a jiné mokřady (zhruba 25 % území). Suomi by mohlo pocházet i ze složeniny suomaa („bažinatá země“, kde slovo maa znamená „země“).
• Spojitost se slovem suoda („dát, dovolit“), resp. jeho třetím infinitivem suoma-, se poukazuje hned na několika případech (přičemž není určeno, který je ten správný), a to:
  • na slovním spojením Jumalan suoma – „Bohem darovaný (Bohem darovaná země)“
  • na podobnosti osobního ženského jména Suoma, související se slovním spojením onnen suoma – „dítě štěstěny“ (kde onnen je genitiv singuláru slova onni – „štěstí“)
  • na formě slova suomalainen („finský; Fin, Finka“, tradičně by mělo být utvořeno od Suomi pomocí přípony -lainen), kde samohláska před příponou není i jako ve slově Suomi, nýbrž a jako ve slově suoma-. Předpokládá se proto, že slovo suomalainen je od suoma- odvozeno.
• Prabaltské rekonstruované slovo *šāma- by mohlo být odvozeno od prabaltského slova *zemē (*žeme/*žemē) s významem „země“, které bylo pravděpodobně také základem slov Häme (jedna z finských historických provincií) a saame („sámština“, jazyk Laponska; srov. i severosámské Sápmi – „Laponsko“ a Suopma – „Finsko“). Na možnou spojitost slova Suomi se sámským sabme („sámský“, podobné jako saame zmíněné výše) poukazoval již v 18. století Henrik Gabriel Porthan, výklad odkazující na společný baltský původ všech těchto slov předložil až ve 20. století Kalevi Wiik, který se opírá o archeologické nálezy.

Slovo má své ekvivalenty ve všech baltofinských a sámských jazycích kromě vepštiny, např. karelské Suomi, votské Soomi, estonské Soome, livonské Sūom a severosámské Suopma. Podobné je i litevské Suomija a lotyšské Somija. Ostatní jazyky používají označení odvozené od slova Fenni, mj. i čeština (Finsko).

Název země byl zmíněn už v mírové smlouvě z Pähkinäsaari z roku 1323, a to jako Somewesi (neboli v dnešní finštině Suomenvesi), čímž se mínila odlehlá část Vyborského zálivu, dnes nazývaná jako Suomenvedenpohja. V nejstarších písemných památkách se ale slovem Suomi rozuměla pouze dnešní provincie Varsinais-Suomi (Vlastní Finsko, jihozápad dnešního Finska), a nikoliv tedy celá země, jak je tomu dnes. V psaném jazyce se toto slovo objevuje ve formě suomi až od dob Mikaela Agricoly (1510–1557), který jej používal už v obou významech. Pojem Varsinais-Suomi je neologismus a byl zaveden Paavem Tikkanenem v roce 1843, čímž se od sebe oba významy definitivně rozlišily.

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru ovi
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	Suomi	—
genitiv	Suomen	—
akuzativ	Suomen Suomi	—
partitiv	Suomea	—
essiv	Suomena	—
translativ	Suomeksi	—
inessiv	Suomessa	—
elativ	Suomesta	—
illativ	Suomeen	—
adessiv	Suomella	—
ablativ	Suomelta	—
allativ	Suomelle	—
abessiv	Suometta	—
komitativ	—	—
instruktiv	—	—

význam

1. Finsko

synonyma

1. Suomen tasavalta

související

• suomi
• suomalainen
• suomettuminen
• suomenruotsalainen

slovní spojení

• Keski-Suomi
• Varsinais-Suomi