Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2008-1

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Kategorizace témat[editovat]

Všiml jsem si, že obecné tematické kategorie máme obsazeny češtinou. Přitom ty by mohly sloužit k napojení daného tématu na další jazyky. Navrhuji tedy kompletně udělat překategorizaci, tj. to, co je například teď v kategorii Kategorie:Věda přemístit do Kategorie:cs-Věda a do Kategorie:Věda umístit příslušné jazykové kategorie od příslušného tématu, tj. Kategorie:cs-Věda, Kategorie:sk-Věda, ... --Beren 15:27, 1. 5. 2007 (UTC)

Nemuselo by to být špatné. Co jsem tak koukal po iw je to snad i běžnější. Otázka, jestli by potom nebylo vhodné změnit i formát zápisu kategorie. Na en mají formát Category:xx:Blabla. Mně by se třeba líbilo Kategorie:Blabla (xx), kdy by dostávalo přednost téma před jazykem. Samozřejmě, pokud se to nebude líbit, může to klidně zůstat v současném formátu. --Reaperman 16:11, 1. 5. 2007 (UTC)
Opsal jsem to z en. Přece jenom čeština je tu ten základní jazyk. Ale jak chcete. Ty kategorie by stejně potřebovaly hodně zdokonalit, celý systém kategorií jsem vymyslel a zrealizoval sám, a jak vidno, dělat systém kategorií plánovaně moc dobře nefunguje. Honza Záruba 16:17, 1. 5. 2007 (UTC)
Já jsem pro. A zařazoval bych nižší nejazykové kategorie mezerou nebo hvězdičkou na začátek – [[Kategorie:Věda]] > [[Kategorie:Biologie|]] . -xfi- 16:27, 1. 5. 2007 (UTC)
Mimochodem, ten spojovník, co je teď v názvech kategorií, je tam omylem. Chtěl jsem použít přesně to, co je na en, tedy i dvojtečky, ale nějak bezděčně jsem tam začal psát spojovník a uvědomil jsem si to až tak v půlce kategorizace. Honza Záruba 16:31, 1. 5. 2007 (UTC)

Já s návrhem souhlasím. Co se týče formy zápisu kategorií jestli "xx-blabla", nebo "blabla (xx)" :), je mi to celkem jedno.. jednodušší by asi bylo nechat "xx-blabla", ale jestli se to někomu bude chtít předělat do hezčí podoby, proč ne? --Daniel Baránek 19:05, 1. 5. 2007 (UTC)

Někdy to asi roboticky předělám. Osobně bych nechal anglický způsob, viz en:Category:Science, který má výhodu v tom, že není třeba zařazovat nejazykové kategorie pomocí mezer, protože se díky odlišné velikosti počátečních písmen na začátek umístí automaticky. Je někdo proti? --Beren 23:57, 2. 5. 2007 (UTC)

Navigační šablony[editovat]

Nezavedem si tu navigační šablony? Myslím, že jsou okruhy slov, které by se daly dobře navigační šablonou obsáhnout, a kdyby neměl někdo co dělat, tak by klikal na červené odkazy v navigačních šablonách :) Honza Záruba 19:08, 1. 5. 2007 (UTC)

Já jsem pro všemi dvaceti. Dokonce už jsem to zkoušel, ale moc si nepotrpím na grafickou úpravu, tak jsem to raději nechal běžet. --Reaperman 19:12, 1. 5. 2007 (UTC)
Stačí to sprostě zkopírovat z WP ;) Nějaké návrhy na okruhy slov? Mně to napadlo teď při dělání chemických prvků. Honza Záruba 19:18, 1. 5. 2007 (UTC)
Bude toho celkem dost. Jen namátkou: Já to zkoušel se dny v týdnu, tak tu máme automaticky měsíce v roce. Již zmiňované chemické prvky, základní jednotky SI, kontinenty, státy podle kontinentů, ... Sice to povětšinou bude duplikovat Kategorie, ale bylo by to přístupnější, a víc vyzývalo k založení chybějících hesel. --Reaperman 19:23, 1. 5. 2007 (UTC)
Já myslel, že by se tu na rozdíl od WP daly dělat i věci typu druhy nádobí, druhy obchodů... a já nevím, co všechno. Honza Záruba 19:37, 1. 5. 2007 (UTC)
No právě, tady můžeme udělat navišablonu prakticky ke všemu. Řikal jsem, že toho bude hodně, já jsem jen vyjmenoval oblasti, ke kterým se v nejbližší době chystám založit nějaké to heslo. --Reaperman 19:42, 1. 5. 2007 (UTC)

U navigačních šablon je potřeba být opatrný. Některé jejich užití je užitečné, jiné však může být obtěžující. Já bych to akceptoval jen v případě, kdy to bude dávat přidanou hodnotu oproti kategorii a je pravděpodobné, že to čtenáři bude užitečné. Třeba u prvků je to ok, v navigační šabloně budou uspořádány podle jiných kritérií a z jistého hlediska přehledněji než podle abecedy a lze očekávat, že velká část čtenářů se bude o další prvky zajímat. Druhy nádobí, druhy obchodů atd. – hmm, opravdu si myslíte, že je to vhodné? Nebylo by lepší mít jen např. tematické seznamy, ale nevkládat je do každého hesla, jen se na ně odkázat? --Beren 19:55, 1. 5. 2007 (UTC)

Podle mě, každá navigační šablona dobrá. Honza Záruba 19:58, 1. 5. 2007 (UTC)
Souhlasím s H. Z. Tohle je jazykový projekt, kdy je možné hrát si se slovy, což by mnohdy mohlo pomoci zahraničnímu uživateli, který si není v češtině moc jistý. Jen by možná měly ty šablony mít určitý normalizovaný formát a umístění. Tématické seznamy, to už bych pomalu viděl na nový NS. --Reaperman 20:02, 1. 5. 2007 (UTC)

Taky by se daly udělat boxíky se slovy se stejnými slovními základy, tím by se mohla vyřešit sekce související. Honza Záruba 20:08, 1. 5. 2007 (UTC)

Napadlo mě ještě několik věcí a reakcí:

  • Co se týká tematických seznamů, souhlasím s Reapermanovým postřehem, že je to spíš na nový NS.
  • Přehodnotil jsem svůj názor na navigační šablonu prvků, pokud by obsahovala např. periodickou tabulku, pak to je encyklopedická informace (informace o logickém uspořádání z hlediska chemie). A ty bychom v článcích neměli mít (kromě základní definice slova). Tedy navigační šablonu prvků zkopírovanou z Wikipedie považuji za nevhodnou.
  • Boxíky, které navrhuje Honza Záruba, jsou patrně dobrý nápad, možná bychom měli oddělit slova tematicky související od odvozených slov. Na anglickém Wiktionary jsem viděl i rozbalovatelné boxy, které mohou být užitečné, když např. sekce s překlady přesáhne únosné velikosti (viz třeba en:water).

--Beren 01:35, 2. 5. 2007 (UTC)

Nemám moc v lásce sbalené navigační šablony, to pak vypadá, jako když tam žádná není. Honza Záruba 09:16, 2. 5. 2007 (UTC)
Když to bude prostý výčet souřadných slov, který bude barevně neutrální, tak mi to nevadí. A může být i ve sklapnuté tabulce. ---xfi- 16:37, 2. 5. 2007 (UTC)
A uspořádání článku en:water, tedy až na tu šablonu odkazující do Wikipedie, se mi také líbí. Zkrátka, jsem pro :) ---xfi- 16:45, 2. 5. 2007 (UTC)
A nešly by ty boxy udělat tak, aby byly implicitně rozevřené, ale daly se uzavírat, přičemž by si každý ve svém nastavení mohl nastavit, aby se mu implicitně zavíraly? To by snad bylo řešení ke spokojenosti všech. --Reaperman 16:54, 2. 5. 2007 (UTC)
Myslím, že to tak funguje i jinde. ---xfi- 17:30, 2. 5. 2007 (UTC)

Implicitně otevřené boxy jsou na nic, když je musí čtenář ručně uzavírat. Spis obráceně, pokud je někdo chce mít otevřené, ať si to nastaví. --Beren 17:36, 2. 5. 2007 (UTC)

Čtenář je ale uzavírat nemusí. Může je přejet, tak jak to ještě pořád funguje. Naopak mě osobně vadí, pokud musím na en ručně rozevírat tucet boxů. Čtenář by měl mít přístup k maximu informací s minimem úsilí. Jediný klad, který spatřuji u uzavřených boxů, je estetická funkce, ale to platí až u rozsáhlých seznamu typu voda. --Reaperman 17:46, 2. 5. 2007 (UTC)
Souhlas. Honza Záruba 17:46, 2. 5. 2007 (UTC)

Ruční přejíždění hromady informací, které čtenáře třeba nezajímají (někdo se zajímá o překlady, někdo zase o synonyma, jiný o fráze), je poměrně velké úsilí, přehlednost považuji za vyšší komfort. Měl jsem především na mysli, aby byly zavřené právě ty velké seznamy. Seznamy o několika málo položkách mohou klidně být implicitně otevřené (tedy v šabloně může být parametr týkající se otevřenosti nebo zavřenosti). --Beren 17:56, 2. 5. 2007 (UTC)

Zavřená šablona vypadá jako prostý proužek a není samozřejmé, že si každý všimne, že se dá rozbalit. Honza Záruba 17:57, 2. 5. 2007 (UTC)
Také si myslím, že s otevřenými boxy by trpěla přehlednost, stejně čtenáři čtou postupně. ---xfi- 18:06, 2. 5. 2007 (UTC)
@Beren: od toho tu jsou obsahy, ke kterým máme narozdíl od některých jiných projektů příhodný formát hesel. Pokud použijeme argument, že je stejně nikdo nepoužívá, tak se naskýtá otázka, proč jsme je ještě nezrušili. Ideální by imho bylo, pokud by zavřená forma znamenala, že by se stejně zobrazovalo několik nejvýznamnějších jazyků (v sekci překlad) ale tady by asi editorsky jednoduché řešení neexistovalo. Mimochodem, kdo by určoval, jestli už je sekce tak dlouhá, že je potřeba ji uzavřít? Abychom tu tedy měli určitou jednotnost, aby někdo nezavíral box s deseti body a někdo až s padesáti. Navíc, pokud někdo přejíždí sekci, o které ví, že ho nezajímá, může si to zavřít. Pokud někdo bude chtít vytisknout heslo, tak by podle tvého návrhu musel nejdřív všechno rozevřít, teprve potom by mohl. Navíc ani en nemá tolik hesel, kde by zavírání bylo nutně třeba, někteří to tam mají spíš jako modní záležitost. Co se týče několika boxů s podobným tématem (jako například překlady různých významů), tam bych udělal zavírání celé sekce. --Reaperman 19:00, 2. 5. 2007 (UTC) Gratuluji, pokud jste se dostali až sem, a pořá máte naprosto jasno, o čem všem jsem mluvil, nebyl to totiž zrovna připravený sloh.
@Reaperman: no pro tisk se myslím mohou používat jiné CSS styly, treba implicitně všechno rozbalující. Nicméně asi nemá cenu se tu dohadovat o rozbalování, zjevně jsem o tom nepřesvědčil, tedy se nemá cenu o tom bavit do doby, než vyvstane podobná potřeba. Když se "boxíky" udělají šablonami, půjde s tím manipulovat celkem snadno dle aktuální dohody uživatelů. --Beren 23:41, 2. 5. 2007 (UTC)

skloňování[editovat]

A když už jsme u těch změn, co takhle přepsat šablony vzorů tak, aby při substování netvořily tabulku ale šablonu jmenná deklinace? Pak by se s těma tabulkama dalo nějak pracovat. --Reaperman 19:00, 2. 5. 2007 (UTC)

Ano, to je dobrý nápad. Ještě mě napadlo, že by nebylo od věci psát, podle jakého vzoru se skloňuje, a případné nepravidelné tvary nějak vyznačovat (např. odlišnou barvou). Co vy na to? --Beren 23:41, 2. 5. 2007 (UTC)
Vzory by asi nedělaly dobrotu. Užívané vzory se totiž mění, takže třeba naši rodiče měli trochu jiné vzory než se učí dnes. Navíc, používat jen ty základní, anebo všechny ty, na které tu máme šablonu? A právě, pokud se podíváme na to, kolik máme šablon ke každému vzoru a srovnáme je, tak zjistíme, že čeština je až příliš nepravidelná, takže by to hrálo všema barvama. To bych si spíše dokázal představit něco jako NS Appendix na en, kde jsou vlastně články o daném jazyce, které popisují slovní tvorbu, základy deklinace, ... ale na to tu nejsou lidi a obávám se, že ještě nějakou dobu nebudou.
Ještě jsem tak v teoretické rovině uvažoval, zda nevložit do skloňovacích šablon výslovnost pro jednotlivé tvary, přece jen je dost slov, která se v různých tvarech vyslovují různě. --Reaperman 13:18, 3. 5. 2007 (UTC)
Dobře, tak vzory ne. Ale nepravidelné tvary jsou většinou ve slovnících nebo v pravidlech pravopisu explicitně zmíněny. Každopádně já bych nějaké jejich zvýraznění považoval za užitečné. --Beren 14:59, 3. 5. 2007 (UTC)
Jenže jak to vidím já, tak ostatní slovníky je explicitně zmiňují právě proto, že obecně nezapisují kompletní deklinaci jako my. Diskutovat by se snad dalo o nějakém zvýraznění nečekané nepravidelnosti v jinak pravidelném skloňování. Zároveň by se pak mohly zvýrazňovat zastaralé tvary, které se v současnost používají jen minimálně. Otázkou by bylo jaký způsob zvýraznění zvolit. --Reaperman 15:21, 3. 5. 2007 (UTC)
No jistě, o ty nečekané nepravidelnosti právě jde. Ve slovnících se zpravidla vždy uvádí 2. pád jednotného čísla a pak už jen ty nepravidelnosti. --Beren 16:02, 3. 5. 2007 (UTC)
A mohl bys mi dát nějaký příklad, kde by to bylo vhodné, mě totiž právě žádný nenapadá, a jestli vůbec máme stejnou představu. Rovnou bys to mohl vložit ve formátu v jakém by sis to zvýraznění představoval, ať tu pořád nediskutujeme o neurčitostech. --Reaperman 16:55, 3. 5. 2007 (UTC)

Třeba takto:

vzor růže
pád pl
nom dveře
gen dveří
dat dveřím
acc dveře
voc dveře
loc dveřích
ins dveřmi

Mimochodem, pokud se vezme opravdu plný systém vzorů, tak čeština zas tak nepravidelná není. --Beren 20:32, 3. 5. 2007 (UTC)

Tak já ještě přidávám - kurzívou zastaralé tvary, které jsou však podle pravidel možné; a opět zmiňuji svůj návrh výše na IPA výslovnost ve všech tvarech, třeba formou rozbalovací šablony (tentokrát opravdu zavřené) přímo v šabloně deklinací, a nechám posoudit ještě někomu dalšímu. --Reaperman 20:59, 3. 5. 2007 (UTC)
Joj, a kdo to všechno bude psát? Leda že by se dělala výslovnost roboticky, na to je pravopis češtiny dostatečně pravidelný, IMO by to šlo. Honza Záruba 21:02, 3. 5. 2007 (UTC)

--- Tak jsem na základě svého původního návrhu ohledně substování vzorů vytvořil novou šablonu {{Substantivum}}, kterážto je vlastně vylepšením šablony {{Jmenná deklinace}}. Udělal jsem ji tak, aby využívala současného vzhledu šablon ke skloňování. Oproti nim poskytuje některé výhody, jako je možnost použít ji pro slova, která mají jen singulár nebo jen plurál. Zároveň se dá kromě češtiny použít i pro jazyky jako je angličtina, němčina apod. Zatím ještě vyžaduje úpravu pro slovenštinu, ruštinu apod. Zároveň umožňuje rozšíření funkcí a změnu vzhledu do budoucna, bez nutnosti přepisovat všechny články.

Pokud by nebylo námitek, přepsal bych tedy šablony vzorů, tak aby substituovaly na tuto šablonu.--Reaperman 10:23, 14. 6. 2007 (UTC)

Dle letmého nahlédnutí vypadá šablona obecněji než Jmenná deklinace. Ale chtělo by to k ní napsat dokumentaci (příkladem, jak může dokumentace vypadat, je w:Šablona diskuse:Citace knihy/Dokumentace). --Beren 11:12, 14. 6. 2007 (UTC)

Dokumentaci jsem vytvořil. Námitky proti, vypadá to, nejsou. Tudíž zítra tedy započnu s přepisem šablon vzorů pro češtinu. --Reaperman 21:08, 21. 6. 2007 (UTC)

Překlady[editovat]

Možná jsem nepochopil úplně projekt, ale mám takový nápad, nevím, jestli je to rozumné; nešlo by využít některého z botů při získávání překladů slov podle překladových kategorií, odkazujících na cizojazyčné Wiki, v jednotlivých heslech Wiki? Vždyť tato databáze je již vlastně vytvořena, jen ji posbírat a setřídit.

Možná, že by bylo zajímavé tímto způsobem zkontrolovat třeba přes několik jazyků zpátky věrohodnost překladů jednotlivých hesel.

Nebo to má být slovník, ve kterém jsou všechny významy slova, jak se skloňuje, slovní základ, původ slova a podobné věci?--Č.M. 22:03, 7. 5. 2007 (UTC)

Moc jsem ten nápad nepochopil, ale cílem Wikislovníku je sesbírat všechna slova všech jazyků a mít o nich informace o významu, skloňování atd. Honza Záruba 08:03, 8. 5. 2007 (UTC)
Taky si nejsem jistý, jestli to dobře chápu. Jestli je myšleno vytvářet nová hesla nebo jen doplňovat překlady. Ani v jednom případě to ale není úplně nejvhodnější práce pro bota. Většina jiných projektů má jinou výstavbu hesel, než je ta místní. Mnohé z nich právě nenabízejí tolik informací, kolik se snažíme nabízet my. U sekce překlad je ten problém, že ne ve všech jazycích se významy překládaných slov přesně překrývají a bot proto nemůže přesně určit, jestli lze překlad použít i v kontextu jiného jazyka. --Reaperman 11:50, 8. 5. 2007 (UTC)

Je to nějaká doba, možná už se to vysvětlilo, ale tohle je přesně, co mě napadlo, tak bych rád zareagoval a třeba mi to někdo vysvětlí. Jde o to, že na Wikipedii existuje dostatečné jazykové provázání mezi jednotlivými hesly, které je tvořené boty. Takže by teoreticky stačilo vytvořit zase nějakého bota, který by tahle existující jazyková provázání naházel do Wikislovníku. Obrovská výhoda by byla v tom, že by se to týkalo odborných pojmů, které není možné na internetu v podstatě jinak překládat, čím by mohl Wikislovník získat na popularitě.--Jan Rieger

Abych pravdu řekl, nevím, co přesně myslíte. Mohl byste to prosím blíže specifikovat. Pokud hovoříte o tzv. interwiki, které se zobrazuje v levém sloupci, tak zde je rozdíl oproti Wikipedii - tam je cs:Pes, en:Dog, de:Hund zatímco zde je cs:pes, en:pes, de:pes - ale taktéž je to zajišťováno převážně robotem. Tomu zbytku nerozumím vůbec, pokud myslíte, vzít hesla z jiných jazykových verzí a prostě je sem překopírovat, tak by to stejně vyžadovalo obrovské úsilí lidské práce převést to na zde běžný formát, který se opět jazyk od jazyku liší. Pokud myslíte přenášet jen překlady slov, tak zde by se muselo pečlivě vybírat, protože jinak by hrozil problém, který je nastíněn výše, totiž možnost posunu významu překladu vůči překládanému slovu. --Reaperman 20:19, 10. 2. 2008 (UTC)
Zkusím to popsat na příkladu. Na adrese w:Elektrické napětí je vlevo sloupec "V jiných jazycích". To co jsem chtěl, bylo vzít tyto odkazy a přidat je do Wikislovníku. Samozřejmě je tu určité riziko chyby a pravděpodobně trochu jiný způsob propojení ve Wikislovníku, který neznám. --Jan Rieger
Takže, jestli tomu dobře rozumím, tak navrhujete vzít na Wikipedii třeba odkaz Square (geometry) a vložit ho sem do hesla čtverec? Jestli ano, tak to není dobrý nápad, Wikislovník má být výkladový slovník v češtině a nikoli rozcestník pro encyklopedická hesla na Wikipedii. Podobné jazykové provázání jako je na Wikipedii je i na Wikislovníku, ale opět jen mezi jednotlivými jazykovými verzemi Wikislovníků. Mimoto se i odkazuje ne některé články na Wikipedii. Pokud jsem ale stále mimo, tak mě omluvte. --Reaperman 17:22, 11. 2. 2008 (UTC)

Zprovoznění importu stránek z Wikipedie[editovat]

Nechal jsem zprovoznit import stránek z české Wikipedie, takže nyní bude přenášení jednodušší. Import mohou provádět pouze správci.
První pokusný import byl stereotyp.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 21:18, 17. 5. 2007 (UTC)

Principiálně je to bezesporu šikovná věc, ale v našem případě to znamená spíš práci navíc: importovat stránku, přesunout na malé počáteční písmeno, smazat původní s velkým, editovat stránku tady, udělat obvyklé formátování na Wikislovníku, uložit stránku, editovat stránku na WP, přidat na stránku na WP šablonu smazat a uložit ji namísto editovat stránku na WP, editovat ji tady, zkopírovat obsah z WP sem, upravit formátování, opsat do shrnutí původního autora, uložit tady, uložit tam s šablonou Smazat, ergo já to používat nebudu. Honza Záruba 21:31, 17. 5. 2007 (UTC)

To se mi moc nelíbí, když to někdo kvůli svému pohodlí nechce používat. Je třeba si uvědomit, že záznam do shrnutí je jen nouzové řešení – při strojovém zpracování podobném tomu na http://static.wikipedia.org se údaje o původním autorovi ztratí. Když máme cestu, jak tomuto nechtěnému porušování práv zabránit, měli bychom ji používat. --Beren 22:28, 17. 5. 2007 (UTC)

Cituji z Wikisource:
„dosud uniklo pozornosti: feature a tool contributors zobrazuje seznam přispěvatelů a shrnutí editací z historie stránek (mimo jiné i ve formátu WikiText, použitelném např. při slučování stránek ap.)“
ale přesto jsem názoru, že importování pomocí transwiki je nejen jednoduché, ale i daleko žádoucnější. -jkb- 10:24, 29. 5. 2007 (UTC)

Zprovoznění importu odsud na Wikipedii[editovat]

Nyní je možné importovat stránky z Wikislovníku na Wikipedii (lze o to požádat správce Wikipedie a Dannyho B.). Prosím tedy, abyste obsah vhodný na Wikipedii od nynějška nemazali, ale označovali šablonou {{Přesunout do Wikipedie}}. Příkladem jak to funguje, může být w:Memorial day, i když ne vždy to bude tak jednoduché, někdy může být nutné i např. smazat původní článek ve Wikipedii, aby se dal naimportovat, přesunout a sloučit ten z Wikislovníku. --Beren 20:21, 28. 5. 2007 (UTC)

Kategorizace[editovat]

antispamový filtr zablokuje moji webovou stránku, kde mám umístěnn svůj slovník ORBIS. napíšu tu adresu opatrně jako: martin1946 -tečka- sweb - tečka - cz. Takhle se to snad vezme a přijme. Martin1946

Ad kategorizace: Navrhuji používat kategorizaci do 32 kategorií/sémantických tříd. Kategorizací slov do sémantických tříd se zabývám od roku 1974. Vytvořil jsem slovník ORBIS, kde je 10 000 českých nejfrekventovanějších slov roztříděno do 32 sémantických tříd. Realizace je na mojí webové stránce. Ale , když bych do tohoto příspěvku dal odkaz na tuto stránku, tak příspěvek zablokuje antispamový filtr. Proto, koho by odkaz na webové stránky zajímal, tak mu ho pošlu e-mailem zvlášť. V září 2006 jsem na toto téma obhájil disertační práci na Matematicko-fyzikální fakultě pod názvem Sémantické třídy a Mandelbrotův zákon. Výhodou této kategorizace je, že je zhruba rovnoměrná. Ani jedna sémantická třída neobsahuje mnoho slov, či naopak málo slov. Níže je uvedena kategorizace – rozčlenění do 32 sémantických tříd.


nové č. staré č. záhlaví třídy obor vědy 1 1 1 existence 1 filozofie 2 1 1 událost 1 filozofie 3 1 1 skutečnost 1 filozofie 4 2 2 vztahy/vztah 2 logika, filozofie 5 2 2 seskupení 2 filozofie:struktura 8 3 4 řád, řada 3 filozofie 9 3 4 zákonitost 3 filozofie 10 4 5 změna, začátek 4 filozofie 11 4 5 příčina 4 filozofie 6 5 3 množství, počet 5 matematika 7 5 3 číslo 5 matematika 15 6 8 prostor 6 geometrie 16 7 9 tvar 7 geometrie 12 8 6 čas 8 fyzika: čas 13 8 6 období 8 fyzika: čas 14 9 7 průběh (času) 9 fyzika: čas 17 10 10 pohyb 10 fyzika 18 11 11 přenos, přinést 11 fyzika 19 12 12 krajina, svět 12 geografie 20 12 12 hmota 12 fyzika 21 13 13 smysl(y), vidět,hlas 13 fyziologie 22 14 14 živočich, spát 14 biologie 23 15 15 (části) těla, ruka 15 biologie 24 16 16 práce 16 ?: praxeologie 25 16 16 činnost 16 ?: praxeologie 26 17 17 zemědělství 17 zemědělství 27 17 17 průmysl 17 inženýrství 28 17 17 doprava, auto, cesta 17 doprava 29 18 18 obchod,mít,firma 18 ekonomie 30 18 18 majetek 18 ekonomie 31 18 18 dát 18 ekonomie 32 19 19 úřad, správní úřad 19 státní správa 33 19 19 řízení 19 management 34 19 19 výchova 19 pedagogika 35 20 20 společnost,vláda,veřejný 20 sociologie, politologie 36 20 20 (sociální)skupina 20 sociologie 37 21 21 boj,válka 21 vojensví 38 21 21 politika 21 politologie 39 21 21 armáda 21 vojensví 41 22 22 morálka 22 filozofie; práva-justice 40 22 22 vztahy (mezi lidmi), soud 22 psychologie, sociologie 42 23 23 rodina, osoba 23 antropologie 43 23 23 láska, sex 23 antropologie, sexuologie 44 23 23 přátelství 23 Antropologie 45 24 24 město 24 urbanistika, architektura 46 24 24 obydlí 24 architektura 47 24 24 domácnost 24 ekonomie 48 25 25 oděvy 25 textilní inženýrství 49 25 25 jídlo 25 gastronomie 50 25 25 nemoc, nemocnice 25 medicína 51 26 26 zprávy/zpráva 26 žurnalistika 52 26 26 řeč, jazyk 26 Jazyky: lingvistika 53 26 26 psaní 26 jazyky, lingvistika 54 27 27 hledání 27 logika 55 27 27 vyučování, škola 27 pedagogika 56 27 27 pravda- 27 logika, filozofie 57 28 28 myšlení, řešení 28 psychologie 58 28 28 vědomost, vědět 28 knihovnictví, informatika 59 29 29 věda 29 věda 60 29 29 umění 29 umění 61 29 29 náboženství 29 teologie 62 30 30 charakter, trenér 30 psychologie 63 30 30 zážitek 30 psychologie 64 30 30 zábava, sport 30 zábava 65 30 30 sport 30 sport 66 31 31 nálada 31 psychologie 67 31 31 dojmy (dojem) 31 psychologie 68 31 31 city (cit) 31 psychologie 69 32 32 (lidská) situace, 32 ? praxeologie 70 32 32 bezpečnost 32 ? praxeologie 72 100 100 gramatika (slova gramatická) 100 gramatika,lingvistika 71 111 111 jméno (vlastní) 111 lingvistika 72 999 999 divná slova 999 divná slova rank nové č. číslo třídy heslo nové č. obor vědy nové č. číslo třídy heslo nové č. obor vědy

Dobrý návrh. Kterou stránku zablokuje antispamový filtr? Honza Záruba 11:01, 10. 6. 2007 (UTC)
Teď už odkaz [1] snad nezablokuje. Honza Záruba 17:54, 10. 6. 2007 (UTC)

panenka[editovat]

Trochu nahodou objevim, ze toto slovo (etymologie: od Antonina Panenky, slavny fotbalista z 70ych letech) je - kvuli rozsirenost fotbalu - mozna druhy nejvyznamejsi export cestiny po robot.

jestli se to nekomu chce tvorit, at prida link na fr:panenka, prosim.

--Diligent 14:03, 14. 7. 2007 (UTC)

Přepisy výslovnosti[editovat]

Nevím, v jakém světě autoři wikislovníku žijí, ale ve světě normálních lidí evidentně ne. Podle stylu, jak zde píší jednotlivá hesla, jim jde nejspíš o to, aby z normálních občanů ČR udělali buď dementy nebo aby wikislovník téměř nikdo nebral vážně. Je totiž s podivem, že do hesla Car napíší bez jakéhokoliv vysvětlení do výslovnosti "tsar". Pokud by dotyční žili v normálním světě, tak by si možná všimli, že o IPĚ slyšela z občanů ČR možná jen desetina, ale spíš ani to. To opravdu chcete, aby lidi začali místo "car" říkat "tsar"? Nebo chcete, aby při prvním pohledu na takto zapsanou výslovnost, lidi usoudili, že v této encyklopedii jsou nejspíš samé bludy? V pravidlech, jak psát články ve wikipedii je mimochodem uvedeno, že mají být psané, tak, aby je dokázal pochopit normální člověk. A pokud je tam v některém článku zapsaná výslovnost v IPĚ, tak je tam také uvedeno, že se jedná o přepis v IPĚ. Ovšem wikislovník se evidentně ubírá přesně opačným směrem, což je špatně. S pozdravem --84.242.65.251 13:57, 5. 9. 2007 (UTC) (wikipedista Kirk)

Pravda, té bubliny, která se objevuje po najetí na příslušný tvar, si nemusí každý všimnout. Zkusil jsem tam přidat explicitní text, jakou fonetickou abecedou je výraz psán. Pokud jsem tím něco pokazil, tak mě opravte. --Beren 14:24, 5. 9. 2007 (UTC)
Jen poznámka: car se vyslovuje tsar, takže tenhle příklad je zrovna bezpředmětný. Honza Záruba 15:54, 5. 9. 2007 (UTC)
Bezpředmětné to není. Každý učitel byl asi dal žákovi, který by to četl TSAR ze čtení pětku. Čte se tam jasně C žádné dvě hlásky, jak to tvrdíte. --84.242.65.251 17:19, 5. 9. 2007 (UTC) (wikipedista Kirk)
Každé c jsou dvě hlásky, a to t a s (stejně jako č = tš). Viz w:Neznělá alveolární afrikáta. Honza Záruba 19:07, 5. 9. 2007 (UTC)
@Honza Záruba: Vidím, že jsi mou změnu vrátil. Ovšem zajímalo by mě, kde lze najít nebo dovodit pravidlo, že v těch závorkách nesmí být výraz uvozen označením, v jakém systému je psán? Na anglickém Wiktionary to běžně dovnitř závorek dávají.
@Kirk: Když vyslovíš [tsar] plynule, tak to nikdo nerozezná od [car]. Nesmíš se ovšem snažit zvýraznit ono /t/ rázem, tj. říct [[[Wikislovník:Výslovnost|IPA]]: [tʔsar]], pak bys opravdu dostal pětku :-). Na druhou stranu Tvému požadavku „mají být psané, tak, aby je dokázal pochopit normální člověk“, lze dát za pravdu, viz Mezinárodní fonetická abeceda#Využití. Texty odborníků určené českým laickým čtenářům vskutku používají česká písmena pro české hlásky a IPA abecedu jen pro takové hlásky, pro něž přímé české ekvivalenty nejsou (díval jsem se do GREPL, Miroslav, a kol. Příruční mluvnice čestiny. 2. opravené vydání. Praha: NLN, 2003. ISBN 80-7106-134-4.). --Beren 19:18, 5. 9. 2007 (UTC)
No tak, já myslím, že to tam určitě nepatří, protože i znaky IPA a dvojtečka (ta zejména) by se daly interpretovat jako něco, co se má vyslovit. Řešením je podle mě buď někam podstrčit stránku o výslovnosti, aby na ní narazil každý, nebo vypustit bota a ten odkaz dát na lepší místo v sekci výslovnost. Honza Záruba 19:26, 5. 9. 2007 (UTC)
@Honza Záruba: Jistě, změna robotem by byla ideální. Nejlépe, kdyby se celá ta konstrukce vešla dovnitř šablony, aby nebylo nutné všechno měnit botem, kdykoliv bude požadavek nějaké úpravy, ale stačilo jen upravit šablonu.
Stránku o výslovnosti stejně nedokážeme dát někam výrazněji než do odkazu přímo k onomu textu (čtenář se na naše stránky může dostat Googlem a nemusí tušit ani zbla o zdejších konvencích). Otevře nám to možnost uvádět výslovnost i v jiném systému, což může být užitečné, pokud v některém jazyce např. nebude dostupná výslovnost v IPA. Případně bychom mohli uvádět výslovnost jak v čisté IPA, tak i v onom hybridu českých a IPA hlásek, který je běžný v textech určeným laikům. --Beren 19:39, 5. 9. 2007 (UTC)
Pokud vím, IPA je pro všechny jazyky. To řešení s šablonou by bylo asi ideální, ale bot bude stejně potřeba, protože závorky jsou všude natvrdo a můj bot bude minimálně do října spinkat. Jiné systémy výslovnosti už tu můžou být teď, jen je ten systém třeba dobře definovat a popsat. Honza Záruba 19:44, 5. 9. 2007 (UTC)
Ano, IPA je pro všechny jazyky, ale čistou IPA využívají hlavně odborníci, když píšou pro odborníky. Laikům se obvykle ponechává to, nač jsou zvyklí ze svého jazyka. Souhlasím, že pokud bychom se chtěli přizpůsobit laikům užíváním nějakého hybridu, museli bychom ho nejprve pečlivě popsat. --Beren 19:50, 5. 9. 2007 (UTC)

Možné řešení šablony IPA vyžadující jeden průchod botem.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 01:18, 19. 9. 2007 (UTC)

Skloňování s nespisovnými tvary[editovat]

Narazil jsem na řadu chyb ve skloňování, jedna z nich se zde objevuje systematicky:

  • Jde o skloňování názvů zvířat podle vzoru pán, u kterých má vzor dubletu v 1. a 5. pádu množného čísla páni/pánové. U jmen zvířat je ovšem koncovka -ové vnímána buďto archaicky (Jak lvové bijem o mříže ...) nebo nářečně (v některých nářečích se objevují tvary např. kosové). Např. vlci/vlkové, býci/býkové.
  • Dále jde u životných podstatných jmen v 6. pádu množného čísla, u nichž se mění koncová hláska g>z, h>z, ch>š, k>c, o hovorovou koncovku -ách namísto spisovné -ích (o vlkách/o vlcích, o študákách/o študácích, o černochách/o černoších).

Tedy tyto koncovky nejsou slohově neutrální a spisovné a nejprve jsem je z hesel vyjímal, viz heslo býk, pak mě ale napadl další způsob, jak se s nimi vypořádat, viz heslo vlk. Prosím proto o názory, jak tuto věc řešit. Údaje o hovorovosti, nářečnosti a archaičnosti jsem čerpal z GREPL, Miroslav, a kol. Příruční mluvnice čestiny. 2. opravené vydání. Praha: NLN, 2003. ISBN 80-7106-134-4. S. 248-250. --Beren 01:16, 6. 9. 2007 (UTC)

Dobré řešení. Já ty šablony skloňování dělal z hlavy, a tak to takhle dopadlo. Honza Záruba 08:22, 6. 9. 2007 (UTC)

Ještě mě napadlo další řešení, jak se s tím vypořádat, jehož výhodou je neznepřehlednění tabulky se spisovným skloňováním. Je to níže uvedené řešení 3. V případě odklonu ve větším množství tvarů by se pro daný typ substandardního skloňování udělala zvláštní skloňovací tabulka. --Beren 11:48, 7. 9. 2007 (UTC)

1. řešení[editovat]

pád sg pl
nom vlk vlci
gen vlka vlků
dat vlku/vlkovi vlkům
acc vlka vlky
voc vlku vlci
loc vlku/vlkovi vlcích
ins vlkem vlky

2. řešení[editovat]

pád sg pl
nom vlk vlci/vlkové*
gen vlka vlků
dat vlku/vlkovi vlkům
acc vlka vlky
voc vlku vlci/vlkové*
loc vlku/vlkovi vlcích/vlkách**
ins vlkem vlky
  • * koncovka -ové u názvů zvířat se pociťuje jako archaická, případně nářeční
  • ** koncovka -ách je hovorová

3. řešení[editovat]

pád sg pl
nom vlk vlci
gen vlka vlků
dat vlku/vlkovi vlkům
acc vlka vlky
voc vlku vlci
loc vlku/vlkovi vlcích
ins vlkem vlky
  • Tvar vlkové v nominativu a vokativu plurálu (1. a 5. pádu množného čísla) se pociťuje jako archaický a užívá se spíše v uměleckých textech.
  • Tvar (o) vlkách v lokálu plurálu (6. pádu množného čísla) je hovorový.

Rozhodl jsem se, že budu aplikovat řešení 3. --Beren 23:01, 12. 9. 2007 (UTC)

Wikimedia Česká republika - sdružení českých uživatelů projektů nadace Wikimedia Foundation[editovat]

Byla schválena konečná verze stanov, která (pokud nebude problém na Ministerstvu či v Nadaci nebo nezmění-li je Valná hromada) vstoupí v platnost okamžikem registrace sdružení na Ministerstvu vnitra.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 00:56, 19. 9. 2007 (UTC)

Betawiki: better support for your language in MediaWiki[editovat]

Dear community. I am writing to you to promote a special wiki called Betawiki. This wiki facilitates the localisation (l10n) of the MediaWiki interface. You may have changed many messages here on Wikipedia to use your language for your language profile, but if you would log in to for example the English language Wiktionary, you would not be able to use the interface as well translated as here. Infact, of the 1792 messages in the core of MediaWiki, 1678 messages have been translated. Betawiki also supports the translation of messages of over 75 extensions, with 981 messages.

If you wish to contribute to better support of your language in MediaWiki, as well as for many MediaWiki extensions, please visit Betawiki, create an account and request translator priviledges. You can see the current status of localisation of your language on meta and do not forget to get in touch with others that may already be working on your language on Betawiki.

If you have any further questions, please let me know on my talk page on Betawiki. We will try and assist you as much as possible, for example by importing all messages from a local wiki for you to start with, if you so desire.

You can also find us on the Freenode IRC network in the channel #mediawiki-i18n where we would be happy to help you get started.

Thank you very much for your attention and I do hope to see some of you on Betawiki soon! Cheers! Siebrand@Betawiki 22:37, 20. 9. 2007 (UTC)

Audio[editovat]

Zdravim, mohl bych vám namluvit výslovnost nějakejch slov a natáhnout na commons do Category:Czech pronunciation. Jenom to má jeden háček. Je to dost práce. Takže pokud to někomu připadá jako dobrej nápad, tak mi můře vypsat slova, hezky na jednu stránku, který je třeba namluvit. Těším se, že se někdo ozve. w:cs:Wikipedista:Juan de Vojníkov

Tak tady: commons:Category:Czech prepositions budou český předložky. w:cs:Wikipedista:Juan de Vojníkov
Super, hned jsem Tvé dílo zařadil do hesel. Česká slova jsou prakticky polem neoraným, takže začít můžeš kdekoliv. Chceš-li ale přece jen nějaký seznam "důležitějších" slov, můžeš se podívat na Wikislovník:1000 slov. --Beren 10:57, 17. 10. 2007 (UTC)
Skvělá práce! Jenom opatrně, aby to samou pečlivou výslovností neznělo nepřirozeně, tedy nesprávně. Honza Záruba 16:08, 17. 10. 2007 (UTC)
Případně to můžu dělat v podnapilosti.--Juan de Vojníkov 17:12, 22. 10. 2007 (UTC)
Tak to by šlo zase opačným směrem :) Honza Záruba 17:25, 22. 10. 2007 (UTC)

Navigační šablony[editovat]

Přesunuto z Šablona diskuse:Týden.

Chceme a potřebujeme vůbec mít na Wikislovníku navigační šablony?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 00:31, 26. 10. 2007 (UTC)

Osobně si myslím, že by bylo vhodnější používat tematické kategorie. Raději bych tu diskuzi viděl Pod lípou. -xfi- 07:32, 26. 10. 2007 (UTC)
Proč ne? Myslím, že by mohly úspěšně nahradit a rozšířit sekci související. Honza Záruba 08:01, 26. 10. 2007 (UTC)
Pro tematicky blízké termíny mi to přijde dokonce vhodné. Tematické kategorie jsou dobrá věc, ale raději bych byl, aby strom kategorií byl co možná nejjednodušší. --Reaperman 09:45, 26. 10. 2007 (UTC)

Pokud zvítězí konsensus, že ano (což osobně nepodporuji), potom bych ale raději viděl klasický formát pod článkem, než takto.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 12:56, 26. 10. 2007 (UTC)

Myslím, že lepší by bylo mít speciální sekci (nejspíš související nebo něco pod.) a tam mít hezky naformátovány odkazy, jako je to teď u překladů. Honza Záruba 12:59, 26. 10. 2007 (UTC)

Souhlasím. Hrozně nerad bych se tu dočkal podobně masivního abusu šablon, jako na Wikipedii.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13:07, 26. 10. 2007 (UTC)

Tahle šablona byl takový dřívější pokus. Evidentně se nepovedl, a proto jsem v něm nepokračoval, tenkrát jsem ale neměl práva jej smazat a pak mi sešel z mysli. Honzův návrh si nedokážu představit, ale pokud by fungoval dobře, tak nemám nic proti. Stejně tak, až skončí tato diskuse, muže se tahle šablona smazat. --Reaperman 13:25, 26. 10. 2007 (UTC)

Myslím si, že není třeba dělat tematické šablony, když jsou tematické kategorie, a není mi jasný jejich účel. Co má konkrétně ta šablona plnit za úkol? Co to přinese uživateli? Mají být položky seřazeny abecedně, nebo mají být seřazeny v jiném pořadí, a proč? -xfi- 19:12, 28. 10. 2007 (UTC)

Tematické šablony by měly spojovat slova významově mnohem bližší než kategorie. Například slovo pondělí je v kategorii Čas, zatímco v šabloně by byly jen dny v týdnu, podobně třeba sloveso by bylo v kategorii Lingvistika, zatímco v šabloně by byly slovní druhy. Samozřejmě takto by se dalo jít do hloubky i v kategoriích, ale IMHO by se jednalo o zbytečné zesložiťování stromu. Běžnému mluvčímu to asi mnoho nepřinese (krom specifických případů), ale mohlo by přinést třeba člověku, který se jazyk učí. Řazení by asi mělo být závislé na tématu, například ty dny v týdnu nebo měsíce v roce by byly v logickém pořadí, u jiných, kde by na pořadí tolik nezáleželo (dejme tomu školní předměty) by to klidně mohlo být abecedně. --Reaperman 19:45, 28. 10. 2007 (UTC)

Podle mne tu spojujeme dvě věci:

  1. mít odkazy na související hesla v daném hesle ano či ne
  2. vizáž odkazů, potažmo technické provedení jejich vložení

Za sebe říkám:

  1. související lingvisticky (tedy vesměs odvozená slova, slova se stejným kořenem apod.) ano, jiná (např. dny v týdnu mezi sebou) ne, od toho jsou kategorie. Pomněme, že jsme jazykový slovník, nikoliv encyklopedie, od čehož se odvíjejí i relevance mezi slovy.
  2. odkazy vkládat přímo do patřičné sekce jako standardní seznam, v žádném případě nepoužívat šablony - jde o konstantní text, tj. stačí to vložit jednou a navždy. Pokud by přeci jen někdy byla změna (např. zde přibyde nám osmý den, neděle se přejmenuje na nemakačka apod.), není problém pomocí Whatlinkshere seznam ve všech dotčených článcích upravit.

Výše uvedené platí obecně, ne jen pro tuto šablonu, kterou uvádím jen jako příklad.
Co se týká kategorizace, myslím, že strom kategorií dle témat může být celkem libovolně košatý, pokud bude odpovídat skutečnosti (= poštovní holub mezi dopravními prostředky asi ne ;-)).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 12:19, 29. 10. 2007 (UTC)

Užitečnost skloňování a časování[editovat]

Zdravím, porozuje, že položky ve Wikislovníku mají běžně zadáno skloňování a časování, vrtá mi hlavou: proč to a pro koho? Český Wikislovník přece čtou předně Češi, odhadl bych. Ti přece nepotřebují znát skloňování, doufejme :). Daleko užitečnější by bylo znát související výrazy nebo i etymologii, řekl bych. V prvním průchodu by bylo možné založit hesla mělce, a teprve v druhém do hloubky. Co vy na to, přispěvatelé? Zdraví přispěvatel do anglického Wikislovníku, --Dan Polansky 17:58, 10. 11. 2007 (UTC)

Pro koho? Pro Čechy i pro ostatní, co se sem přijdou na to skloňování podívat, třeba kvůli vytvoření hesla na jiném Wikislovníku. Ostatně (snad) v každém pravopisném slovníku, skloňování je, i když z nedostatku místo ne explicitně všechny tvary. Etymologie by se jistě hodila, ale dá netriviální práci ji někde zjistit, ale samozřejmě editujte s odvahou. Honza Záruba 18:45, 10. 11. 2007 (UTC)

Rozumím, že tabulka skloňování není zcela neužitečná. Jen se mi zdá být až v poslední řadě důležitosti. Možná se pletu, ale odhadl bych, že zadávání skloňování bude zpomalovat vytváření nových hesel. Díky tomu bude oddálen okamžik, kdy z českého Wikislovníku bude první minimální užitečný výrobek. Jinými slovy, vývoj českého slovníku se mi jeví málo inkrementální, jdoucí v prvním průchodu příliš do hloubky. Řečeno jinak, dle mého soudu, lepší je mít dříve více hesel, byť bez skloňování. --Dan Polansky 08:09, 11. 11. 2007 (UTC)

Vytvoření skloňování díky šablonám typicky nezabírá prakticky žádný čas navíc. Honza Záruba 08:49, 11. 11. 2007 (UTC)
No ale ty šablony se musí znát... Pokud byste měl zájem ve větším měřítku přispívat do českého Wikislovníku, tak nevidím problém ani v tom případně chybějícím skloňování (časování), v takovém případě by ho doplnil někdo jiný. V takovém případě by ale bylo vhodné zakategorizovat taková hesla třeba do Kategorie:Hesla bez deklinace, která by se pro to mohla vytvořit. Bylo by vhodné, aby ta případná hesla měla alespoň dobrou definici, překlad, související a případné interwiki. --Reaperman 08:58, 11. 11. 2007 (UTC)
Byl to ode mě jen podnět. Myslím, že šablony práci urychlí jen omezeně; pořád je třeba prověřit, že co vytvořily skutečně sedí, pokud máte vůbec na mysli šablony, které za vás automaticky skloňují. Já mezitím, v tuto chvíli ve větších objemech jediný, vytvářím značnou rychlostí českou část anglického Wikislovníku, kde po mě nikdo nic dodatečného nechce. Chtěl jsem se podělit o svůj názor, že priorizace se vyplácí; mít značné pokrytí hesel přitáhne hodně čtenářů, mezi nimi i nějaké ty přispěvatele; pochybuju, že české čtenáře přitahuje skloňování. Osobně se těším, až k heslům na anglickém Wikislovníku budu nacházet odkazy na hesla v českém Wikislovníku a budou tak vznikat vzájemné přínosy obou projektů. --Dan Polansky 15:13, 11. 11. 2007 (UTC)
Tady to po vás nikdo nechce :) Každý příspěvek dobrý, bez ohledu na rozsah. Honza Záruba 15:40, 11. 11. 2007 (UTC)
Ve skutečnosti nikoho nenutíme, aby vkládal všechno, pokud tu nějaký začátečník vloží i jen pouhou definici, tak to povětšinou dotvoříme (ale ani takových moc není). A že na en nechtějí nic víc než slovo, rod a překlad slova do angličtiny se ani moc nedivím, anglicky hovořící lidé nejsou moc zvyklí používat deklinaci a už vůbec ne u tak „exotických“ jazyků jako je čeština. --Reaperman 15:47, 11. 11. 2007 (UTC)

NS Index?[editovat]

Při pohledu na sirotčí stránky a PageRank (jehož hodnocení ovlivňuje, kde se Wikislovník a jeho hesla nachází ve vyhledávání, a tudíž má přímou souvislost s návštěvností) u kterého nejsou mnohdy stránky ohodnoceny ani po několika měsících, či ohodnoceny jen nízko, mě napadá, zda by nebylo od věci mít tu jmenný prostor Index (Rejstřík) nebo alespoň jeho kategorizační obdobu pod NS Wikislovník. IMHO by to sloužilo k vytváření seznamů hesel podle nějakého tematického nebo lingvistického klíče. Oproti kategoriím by to mělo výhodu indexování těchto hesel, a tudíž šanci, že u nás bude někdo něco vyhledávat, a také by bylo lépe vidět, která hesla kde chybí. Otázkou však je, zdali bychom to řádně využili, a zda bychom to vůbec chtěli. Chtěl bych tedy slyšet jaká proti a pro kdo v této možnosti vidí. --Reaperman 20:36, 27. 12. 2007 (UTC)

A taky kdo se o to bude starat. Honza Záruba 21:57, 27. 12. 2007 (UTC)
Také jsem o tom už přemýšlel, protože tu postrádám některá lingvistická data, která by se zřejmě nacházela v novém jmenném prostoru. Ale zatím jsem ve stádiu úvah na toto téma, neboť některé věci jsou zřejmě řešitelné kategoriemi. Možná by nebylo od věci předložit nějaký námět na to, jak by stránky měly vypadat, či co by měly obsahovat, aby bylo od čeho diskusi odrazit. Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 23:17, 27. 12. 2007 (UTC)
Jak by sis to představoval? Něco jako „Index:A - čeština“ a tam vypsat všechna slova začínající písmeny „A“ a „a“? -xfi- 19:01, 28. 12. 2007 (UTC)

Moje původní představa opravdu vychází z NS Index na en.wikt, kde to je právě systémem jazyk, první písmeno a k tomu všechna slova. Tento přístup mi ale přijde poměrně složitý na správu a rozsah, spíše bych si představoval tematické indexy, jakési doplňky kategorií, a také seznamy ve stylu 1000 slov. Mohlo by se jednat o seznamy obsahující termíny z různých oborů, ale také třeba Preslovy novotvary, archaismy, nebo oborový slang (?), ... Zároveň bych za tím neviděl nějakou systematickou tvorbu typu, teď budeme mít na všechno index, ale klasické „přirůstání“. --Reaperman 19:50, 28. 12. 2007 (UTC)

Zdá se, že silně proti zatím nikdo není. Budu tedy občasně psát nějaký ten seznam a pak se uvidí, zatím v NS Wikislovník. --Reaperman 19:29, 3. 1. 2008 (UTC)

Tak proti tomu bych tedy byl. ;-) Není to úplně dobré řešení a při eventuálním zavedení nového jmenného prostoru by s tím byly zbytečně problémy a práce navíc. Jako vhodnější bych viděl se nejdříve dohodnout, jak by se daný jmenný prostor měl jmenovat, a posléze vytvářet stránky v hlavním jmenném prostoru s daným prefixem, tj. např. s pomocí příkladu výše Rejstřík:A - čeština. A ještě před tím by nebylo od věci vytvořit nějaký takový rejstřík na něčím pískovišti, aby se jednak ujasnilo, oč by mělo jít, jednak aby vykrystalizoval nějaký rozumný formát.
Hmm, teď jsi ještě čtu předchozí příspěvek, který mi nějak unikl - přesně tohle je věc, z níž pramenila moje zatímní nerozhodnutost v této otázce - aby nám tu rejstříky jen nesuplovaly kategorie, když navíc mohou spolu koexistovat na jedné stránce, což je mnohem pohodlnější a přehlednější.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 04:07, 4. 1. 2008 (UTC)
Nějak nechápu, co znamená sdělení, že seznamy mohou koexistovat na jedné stránce s kategoriemi. Zatím tedy nic dělat nebudu, nechám myšlenku uzrát. --Reaperman 08:38, 4. 1. 2008 (UTC)

Jen k názvu: preferuju slovo index nebo jiné než rejstřík. Honza Záruba 08:41, 4. 1. 2008 (UTC)

Já preferuju slovo „Index“. Osobně si myslím, že by mohly vzniknout stránky typu „Index:A - čeština“ i „Index:Architektura“. Reapermanův návrh vnímám jako velké plus pro Wikislovník a budu vděčný za jeho zavedení. -xfi- 18:55, 4. 1. 2008 (UTC)

Taky dávám v tomto případě přednost slovu index. Otázkou však je, zdali to chceme, tak jako na en (např. en:Index:English/s) + tematické seznamy, anebo jestli chceme poněkud jiný vzhled (jestli je snadno technicky realizovatelný). Popřípadě zda Danny nepřednese vysvětlení toho přehlednějšího a pohodlnějšího koexistování s kategoriemi. --Reaperman 19:12, 4. 1. 2008 (UTC)
Tak, jak je to v odkazu na en, se mi to moc nelíbí. To je kilometr dlouhá stránka a přitom jsou pravé tři čtvrtiny (u mě) stránky bílé. Tedy aspoň rozsloupečkovat. Honza Záruba 19:34, 4. 1. 2008 (UTC)
A je to technicky realizovatelné, aniž by se každým přidáním výrazu, musely přeskupovat zarážky? Mně by se to líbilo tak jak to je např. na Speciální:Všechny stránky, tedy následující výrazy v řádku. --Reaperman 19:45, 4. 1. 2008 (UTC)
To je dobrá otázka :) No minimálně lze sloupečkovat třeba podle druhého písmene, tj. Aa, Ab, Ac atd. Honza Záruba 19:56, 4. 1. 2008 (UTC)
Tak to řešitelné je, viz Šablona:Index. Počet sloupců jsem nastavil natvrdo na 4. Teď by to ještě chtělo domluvit se na standartu pojmenovávání jednotlivých indexů a jestli používat odrážky nebo ne. --Reaperman 14:25, 17. 1. 2008 (UTC)

{{Index}} neřeší sloupečkování podle druhého písmene, navíc není dobré lidem tlačit natvrdo nějaký počet sloupců, když jim třeba nevyhovuje. Bez ohledu na to, že některé linkované věci mohou být delší než jeden řádek. Kromě toho podotýkám, že sloupce v IE nefungují. Jinak ad manuální posouvání zarážek: to by nějak vadilo, kdyby ty sloupce nebyly stejně velké?
A s názvem Index nesouhlasím, neboť dle mého jednak nevystihuje podstatu obsahu, jednak máme české ekvivalenty, a navíc mi to neustále připomíná (a to slovní spojení by se tu pak velmi často i objevovalo) "být na indexu" = být zakázaný. Opravdu ne, děkuji. Nevím, co je na rejstříku či seznamu špatného, kromě toho se název nemusí ubírat nutně tímto směrem - pokud jsem pochopil nějaké popisy výše, jednalo by se o seznamy slov k danému tématu, tak proč by se to nemohlo jmenovat třeba právě Téma:, Obor:, Oblast: atd...?
Co se týče PageRanku, ten se seznamy červeňáků příliš nenahoní (ba dokonce by to mohlo mít opačný efekt: stránky s pouhými seznamy odkazů bez jakéhokoliv textu bývají považovány za spamovací a jsou za ně penalizační body). Daleko více by pomohlo provázání s ostatními projekty pomocí šablon {{Wikipedie}} a podobných. Další nevýhodou je množství existujících přesměrování z tvarů (ačkoliv by místo nich mohla být samostatná hesla, ale o tom jindy) - ta jsou totiž počítána jako duplicitní stránky, a ty opět přičítají negativní body. No a jednou z nejhlavnějších věcí majících vliv na PageRank je vlastní obsah stránky - PageRank se totiž primárně orientuje právě podle něj, takže pokud tu máme stránky s minimálním množstvím informací, které svým počtem přinejmenším zdatně konkurují, ne-li přímo převyšují stránky s větším množstvím textu, nelze se divit, že PageRank je malý.
Celkově vzato, zatím můj názor je momentálně spíš proti zavedení toho prostoru (ačkoliv já jsem všemi deseti pro využívání možností MediaWiki), protože k tomu zatím není dostatečně jasná koncepce. Tím neříkám, že to zcela odmítám, ostatně už výše jsem říkal, že jsem nad tím sám uvažoval. Mám rozpracovaný nějaký námět na koncepci (i hesel), která by většinu těchto problémů (po)mohla řešit, ale vzhledem k nedostatku času se to bohužel jaksi táhne. Doufám, že se mi to podaří do března dotáhnout.
Osobně bych spíše preferoval, kdyby se momentálně síly napnuly k úklidu, protože je tu mnoho nesrovnalostí - za všechny bych uvedl jednu z nejmarkantnějších - deklinační šablony: jednou vkládány jako šablona, jednou substnuty, jednou obsahují nadpis, jindy ne atd... Myslím, že dokud máme ještě relativně málo hesel, bylo by vhodné ten úklid provést co nejdříve. Čím později, tím více práce bude. K tomu by nám třeba mohly pomoci i zapnuté patrolované stránky, kde by se ty uklizené označkovaly. Týká se i šablon a jejich jednotnosti a správnosti kódu v nich obsaženém. Ale to už je také téma na novou sekci a samozřejmě do toho nechci nikoho nutit, jen se snažím vysvětlit vhodnost. Ono ostatně i "uklizená" stránka s dostatečným množstvím metadat v šablonách přináší pozitivní body pro PageRank.
Omlouvám se, že je to delší, ale přišlo mi to důležité.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15:14, 17. 1. 2008 (UTC)

Jenom na okraj: Byl bych hodně nerad, kdyby se tu podnikaly jakékoliv kroky jenom kvůli SEO! Snažíme se tu dělat slovník, ne být navrcholu vyhledávání za každou cenu. Pokud bude na Wikislovníku heslo relevantní k hledanému výrazu, bude tam, jinak to není žádoucí. Nejsme komerční projekt, nemáme reklamy, nepotřebujeme co nejvíc zobrazení za každou cenu, chceme uživateli nabídnout relevantní obsah v požadovanou dobu. A taky doufám, že nechceme dopadnout jako Wikipedie, která zaclání navrcholu skoro každého vyhledávání, a štve tím některé lidi. Honza Záruba 16:16, 17. 1. 2008 (UTC)
Ona taky sloupečkování podle druhého písmene řešit neměla, IMHO to byl spíš návrh na řešení rozsloupcování v případě, že by to automaticky nešlo. Myslím si, že na Wikislovníku bude těch věcí, co by se nevešly do řádku toho sloupce minimum a povětšinou slovní spojení, která by se řešila jinak. A 4 sloupce mi přišly tak akorát, já bych snes i víc. ad IE: ach jo s tím jsou pořád problémy, a při nejhorším by to holt jeho uživatelé měli v jednom sloupci. Jinak různá délka sloupců je dost markantní estetický problém, zrovna by se mi nelíbil seznam, kde první sloupec má 20 řádků a zbylé 10 atp. ad Index: To slovo je běžně používané v tomto plánovaném smyslu, a navíc už je i češtinou přejato (viz např. Slovník spisovné češtiny), co se týče spojení slov s negativním významem, tak máme taky třeba rejstřík (trestů) nebo Cibulkovy seznamy, téma a spol není úplně vhodné, protože systém řazení by teoreticky nemusel být pouze čistě kategorizační
nevím, jestli tady redirekty škodí, protože by na ně vůbec nemělo být odkazováno, co se týče PageRanku, tak mi nejde o to, aby Wikislovník měl 9 bodů z 10, ale aby existující hesla úspěšně indexoval a propos většina online slovníků má ještě slabší obsah, mnohé i takové indexy a Googlu si stojí líp, čím to? jenom tím, že na ně odkazuje více vnějších stránek, zatímco Wikislovník skoro nikdo nezná? Co se týče prolinkování s WP, tak myslím, že je v současnosti na reálné úrovni, co se týče ostatních projektů, tak tam je využitelnost malá
Deklinace jako pouhé tabulky tu jsou z doby než vznikla šablona Substantivum, od té doby jsou všechna podstatná jména šablonizovaná a některá i zpětně, pro ostatní slovní druhy zatím podobná šablona není; úklid bych viděl spíše pro nějakého zručného bota, IMHO by to všechno mělo jít naprogramovat (jen kdybych to uměl), ona totiž třeba jen úprava deklinace nějakého ne úplně pravidelného slova často trvá stejně dlouho jako napsání nového, takže není div, že se do toho moc nechce
co se týče tvé koncepce, tak by bylo milé, kdybys jí uveřejnil s podrobnostmi ještě dřív než se uvede do provozu, s tím, že by někdo mohl navrhnout vylepšení, ne vždy se to totiž musí všem líbit, a pak se nelze divit, když někteří vystupují silně proti (i když to tady v projektu o pěti lidech asi moc nehrozí :)) Já to tu dávám k diskusi a přirozenému vývoji a jestli máš lepší vizi, tak ji uveřejni - zatím je to jako bych o tom třeba já mlčel, doma si připravoval připravoval svůj superprojekt a pak ho zničehonic vypustil a za pár dní zjistil, že to ne každému tak vyhovuje. - Já jsem se třeba dodnes nedočkal tebou slibovaného importu šablon jazykových dovedností, když jsi mi psal, abych je nedělal, že máš připraveno lepší, tak mi promiň, že se obávám, že tady by to mohlo být podobné. --Reaperman 16:36, 17. 1. 2008 (UTC)

Wikiverzita v novém kabátě[editovat]

Logo Wikiverzity

V těchto dnech probíhá přestavba Wikivezity do přehlednější a estetičtější podoby. Cílem je vytvořit přehlednější a estetičtější prostředí nejenom pro ty, kteří se přicházejí něco naučit, ale i pro ty kteří by rádi vytvořili nějaký výukový modul. Hlavní strana by měla nabízet rozcestník na jednotlivé portály základních sekcí Wikivezity. Dále se připravují audio a video prezentace a nápovědy, přehrávatelné přímo na určité stránce.

Wikiverzita vznikla jako devátý samostatný projekt nadace Wikimedia Foundation v roce 2006 odštěpením se od Wikiknih, kde se před tím po několik let vyvýjela. Hlavním cílem projektu je vyvýjet výukové moduly (projekty, předměty, hodiny) pro všechny věkové skupiny a umožňovat přístup k otevřeném e-learningovému vzdělávání. V současnosti existuje pět samostatných wikiverzit: anglická, španělská, frouncouzská, italská a německá. Ostatní wikivezity se incubují v incubátoru nebo na beta.wikiversity.org. Wikiverzita má i vlastní koordinační projekt pro projekty a jako jediná ze všech projektů Nadace WF může uveřejňovat vlastní výzkum. Česká mutace wikiverzity se nachází ve stavu inkubace na: betawikiversity:Wikiverzita

Linky[editovat]

Co u nás najdete[editovat]

Problémy[editovat]

  • nedostatek aktivních uživatelů - je nejpalčivější problém pro Wikiverzitu. Aby jsme si mohli požádat o vlastní doménu, potřebujeme určitý počet aktivních uživatelů, kteří zajistí rozvoj projektu. Nemusíte být ani vyučující, stačí přijít a začít organizovat své studium (např. na zkoušky) v rámci Wikiverzity.
  • přicházíme o potencionální uživatele z vysokých, středních a základních škol - v poslední době se setkáváme se zvýšeným zájmem vzdělávacích institucí o Wikiverzitu. Vzhledem k tomu, že ale neexistuje cs s vlasní doménou, odcházejí tyto síly většinou na en.
  • schází nám volně dostupné materiály - především z Wikiknih/Wikisource, ale i Wikimedia Commons a Wikipedie. Tento problém není tak palčivý, dá se určitým způsobem řešit. Navíc do budoucna předpokládáme, že by Wikivezita těmto projektům mohla nepřímo výrazně pomáhat tvorbou učebních materiálů (Wikiknihy), odborným opravováním článků (Wikipedie), či focením odborných obrázků (Wikimedia Commons).
PŘIJĎTE SE UČIT, PŘIJĎTE NÁS PODPOŘIT!

Vložil --Juan de Vojníkov 10:32, 3. 1. 2008 (UTC)

Dotazy[editovat]

Jména[editovat]

Patří do Wikislovníku také vlastní jména, resp. informace o nich jako o slovech samých? (Jan, Miluše, Novák, Skočdopole, Zavadil, atd...) Mají také své překlady, etymologii a vůbec k ním patří informace, které se zase nehodí do encyklopedie. Částečná duplicita by neměla být na překážku. Miraceti 13:09, 3. 1. 2008 (UTC)

Ano samozřejmě patří. --Reaperman 13:30, 3. 1. 2008 (UTC)
Do Wikipedie totiž asi nepatří, viz en. Honza Záruba 14:39, 3. 1. 2008 (UTC)

Deklinace substantiv v angličtině[editovat]

Narazil jsem tu v hesle tray (a zřejmě to bude i v jiných) na následující:

pád sg. pl.
nom tray trays
gen tray’s trays’

Na anglickou gramatiku nejsem expert, ale podle toho, co si pamatuji z dob, kdy jsem se ji učil, a podle toho, co jsem našel v knize anglické mluvnice, není výše uvedená záležitost korektní.

  1. Pády se v angličtině tvoří předložkami, genitiv konkrétně nejčastěji pomocí of.
  2. Existuje cosi, co se nazývá přivlastňovací pád, který se (cituji ve zkrácené podobě) "zpravidla užívá jen u substantiv označujících osob (je tedy jistou obdobou českého adjektiva přivlastňovacího), vyskytuje se ve výrazech měrových, zejména časových (today's papers, a month's rent, a three week's holiday, OVŠEM a five-mile walk, a five-pound note), dále i od některých substantiv neživotných, zejména v jazyce novinářském (u jmen zemí), odborném a v některých ustálených vazbách (Britain's foreign policy, the earth's surface, the sun's rays, the ship's crew). Jinak je tvoření přivlastňovacího pádu od neživotných substantiv rysem jazyka básnického. Poslední skupinou jsou některé vazby vzniklé vynecháním slov jako shop, house, church (at the baker's, at my aunt's, at St. George's".

Na základě těchto fakt se domnívám, že jednak - dle bodů 1 a 2 - zřejmě není vhodné daný tvar uvádět jako genitiv, nýbrž jako přivlastňovací pád (myslím, že výraz posesiv je regulérní termín), a také bych ho - vzhledem k bodu 2 - neuváděl automaticky u všech substantiv, ale pouze tam, kde z definice být může.

Námitkou proti neuvádění u všech substantiv může být občasný výskyt na Googlu. Domnívám se ale, že v tomto případě se to nemůže brát za relevantní zdroj. Přeci také do pták nenapíšu do deklinace tvar "ptákama" přestože je ho internet plný. Je třeba rozlišit mezi tím, co je spisovné a co jen hovorové nebo vytvořené z neznalosti (vlastního) jazyka.

Jak jsem řekl na začátku, anglickou gramatiku do tak detailních hloubek neznám, proto uvítám, pokud někdo přispěje nějakými relevantními lingvistickými prameny, ideálně citátem z nějaké anglické učebnice anglické mluvnice apod., který moji nejistotu nad správností současného stavu rozptýlí, a to ať už mi moje výklady mluvnice vyvrátí či potvrdí. Dále také uvítám vyjádření k mým návrhům.

Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13:11, 5. 1. 2008 (UTC)

Nelze srovnávat tray's a ptákama, ptákama je nespisovná varianta ptáky, tray's nemá žádnou "spisovnou" variantu, sama jí je a používá se, není žádný racionální důvod tvrdit, že ne. Honza Záruba 13:54, 5. 1. 2008 (UTC)
„…genitivní koncovka 's…“ Honza Záruba 14:00, 5. 1. 2008 (UTC)
8 druhů posesiv, nic o tom, že by neživé věci neměly přivlastňovat. Honza Záruba 14:03, 5. 1. 2008 (UTC)

Nahlédl jsem do Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny na stranách 88–95 (ISBN 80-200-1073-4), zdá se mi, že nejkorektnější termín je zřejmě „adnominální pád“, který vyjadřuje jak genitivní vztahy tak posesivní významy. Nechal bych tam zatím to gen. Nicméně třeba u norského sleiv a fjell, je to slovo „pád“ hodně zavádějící. -xfi- 14:58, 5. 1. 2008 (UTC)

Tvary slov[editovat]

Navrhuji ujednocení formátu u tvarů slov, které nejsou v nominativu singuláru (nebo obecně v základním tvaru). Osobně bych si představoval následující formát:

příklad u tvaru slunce
===podstatné jméno (2)===
==== význam ====
* ''dativ singuláru od slova [[slunka]]'' 
* ''lokál singuláru od slova [[slunka]]''
příklad u tvaru slunek
===podstatné jméno (1)===
* ''genitiv plurálu od slova [[slunka]]''

===podstatné jméno (2)===
* ''genitiv plurálu od slova [[slunko]]''
příklad u tvaru
=== zájmeno ===
==== význam ====
* ''genitiv jednotného čísla od slova [[ona]]''
* ''dativ jednotného čísla od slova [[ona]]''
* ''instrumentál jednotného čísla od slova [[ona]]''

=== sloveso ===
==== význam ====
* ''3. osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu od slova [[jíst]]''
* ''3. osoba množného čísla oznamovacího způsobu od slova [[jíst]]''

Jde mi především o to, že by se psala hvězdička (nečíslovaná odrážka), celý text by byl včetně odkazu na heslo kurzívou, bez čísel pádů a souvisejících závorek. Myslím si, že takový formát by dobře signalizoval, že se jedná o tvar slova (v jiném než základním tvaru).

Alternativou by bylo, pokud si nebude uživatel jist jak daný tvar slovně popsat užít stručného „tvar slova …“

==== význam ====
* ''tvar slova [[hnát]]''

Možná by bylo ke zvážení, zda psát namísto nadpisu význam nadpis tvar

==== tvar ====
* ''tvar slova [[hnát]]''

To je zhruba vše. Díky za příspěvky k diskuzi. -xfi- 14:17, 13. 1. 2008 (UTC)

Stav Wikimedia Czech Republic[editovat]

Dlouho piplané stanovy prošly schvalováním v chapters comittee (výboru pro pobočky) a od 19. ledna 2008 čekají na schválení správní radou Wikimedia Foundation. Poté bude možno přistoupit k registraci Sdružení.

Přípravný výbor mezitím zveřejnil poslední verzi organizačního řádu. K té je v současné době možno formulovat připomínky, o jejich zapracování se bude jednat na IRC #wikimedia-cz ve čtvrtek 24. 1. 2008 ve 21:00. Každý, kdo se zajímá o rozvoj pobočky, je vítán. --Beren 02:09, 23. 1. 2008 (UTC)
P.S. Případné komentáře k tomuto oznámení prosím pište přímo na metu. Díky.

[ʊ] ve výslovnosti[editovat]

Všiml jsem si, že pro krátké české u se ve výslovnosti používá [ʊ], například ve slově "uhlík": [ʊɦlɪːk]. Správně by to mělo být [u]. [ʊ] se pokud vím v češtině (narozdíl třeba od angličtiny) nevyskytuje. I když teď jsem se díval do wikipedie a tam je v tom trochu zmatek - někde je [u] a jinde [ʊ] a zmiňuje se tam o něco otevřenější výslovnost "z Prahéé". Rozhodně mi to ale nepřipadá jako běžná standardní výslovnost.--Imploder 00:19, 27. 1. 2008 (UTC)

Náš systém zápisu je konzistentní s tímhle w:Fonologie češtiny. Netvrdím, že je to nutně správně, takže pokud máte nějaké dobré zdroje zabývající se českou fonologií, sem s nimi. To z otevřenější výslovností jsem nepochopil, kde by to mělo být. Honza Záruba 09:21, 27. 1. 2008 (UTC)
V knize Jazyky a jejich zvuky (strana 106, ISBN 80-246-1073-6) je uvedeno [ʊ]. Oproti tomu zde (Image:Czech vowel chart.png) je uvedeno [[[Wikislovník:Výslovnost|IPA]]: [u]], ale v celku s posunem k [[[Wikislovník:Výslovnost|IPA]]: [ʊ]], které je „téměř zavřené“. Myslím si, že by nám nepomohlo ani rozlišování pozice realizace té samohlásky (ale k tomu nemám žádné zdroje). Jak již napsal Honza, je to konzistentní, a osobně si myslím, že to vcelku odpovídá. Ještě bych poznamenal, že v knize Jazyky a jejich zvuky je uvedena pro češtinu polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska místo polozavřené zadní zaokrouhlené samohlásky. A nemyslím si, že by se měla psát dvojí výslovnost (jakože pro Prahu a pro Moravu). -xfi- 11:17, 27. 1. 2008 (UTC)

Wikipedie v tom právě konzistentní není. Krátké u na obrázku neodpovídá tomu, co se píše v článku. Obrázek (Image:Czech vowel chart.png) ukazuje, že jediná souhláska, u které se kvalita krátké a dlouhé varianty nějak znatelně liší, je i, proto jsou v samostatných bublinách. Myslím, že to celkem odpovídá skutečnosti. Nevím, kde je tam vidět jaký posun k otevřenější výslovnosti, ani v článku se nic takového nepíše. Článek v anglické wikipedii (w:en:Czech language) uvádí pro u /u/, ale na jiné stránce (w:en:Czech phonology) je zase /ʊ/, takže je to taky nekonzistentní.

Otevřenější výslovnost v Praze a zavřenější na Moravě se zmiňuje v tomto článku v sekci Artikulace a taky Alofony a je tam, že velice otevřená výslovnost, se kterou se můžeme setkat ve středních Čechách se považuje za nářeční. Nemyslím si ale, že by /u/ byla nějaká moravská specialita, myslím, že je to standardní a běžná výslovnost u jak v Čechách, tak na Moravě. Navíc nenapjaté ("laxní") samohlásky se neodlišují jen větší otevřeností, alespoň podle tohoto článku a umístění v obrázcích.

Knihu o fonetice na podporu svého tvrzení nemám, ale třeba v projektu Rosetta je dokument o fonologii češtiny s textem ve fonetické transkripci, ve které jsou krátká u všude jako [u], a i jsou [ɪ]. Má přitom jít o výslovnost Pražáka mluvícího (asi pražskou) spisovnou češtinou: http://rosettaproject.org/archive/ces/phon-3/?b_start:int=3&page_view=image_view

Příručky a učebnice pro cizince, které přirovnávají české zvuky k anglickým, tvrdí, že výslovnost je [ʊ]. Asi se to tak lidem zvyklým na angičtinu dobře učí, v britské angličtině jsou totiž /ɪ ʊ/ krátké a /i: u:/ dlouhé samohlásky. To však neznamená, že totéž platí i pro češtinu a že je to fakticky správně, naopak je celkem jasné, že narozdíl od [ɪ] pro krátké i to s u není stejné. Je to patrné i ze srovnání s jinými jazyky. Když slyšíte někoho s rodným jazykem, který nemá nenapjaté samohlásky [ɪ ʊ] - třeba španělština - nebo s ostravským nářečím (kde krátké a dlouhé splynuly), zní i (na jehož místě je normálně [ɪ]) nápadně divně, jako by to bylo dlouhé /i:/, protože má jeho kvalitu. u však nijak zvláštně nezní. Podobně, když se třeba pokusím říct něco španělsky, mám tendenci vyslovovat [ɪ] když není samohláska dlouhá, protože v češtině jsem zvyklý na [i] jen v dlouhé variantě, místo abych dával správně [i] všude (španělština délku nerozlišuje, čárky značí přízvuk). Nejsem to jenom já, ale taky prakticky všichni v naší třídě (máme dost blbou výslovnost). Opět to neplatí pro /u/, které zní ve španělštině úplně normálně jako v češtině. V článku o slovenštině je v anglické Wikipedii pro krátké u [u] a pro dlouhé [u:]. Pokud má čeština [ʊ], znělo by nám u Slováků cize, podobně jako když někdo používá napjaté [i] pro krátké české i/y místo [ɪ]. Nezdá se ale, že by tyto samohlásky vyslovovali nějak jinak.

Podle mě je [ʊ] cizí samohláska podobně jako třeba [æ]. Ani je pořádně neumím vyslovit a myslím, že je zavádějící ho psát jako standardní výslovnost. Jen pro upřesnění: nemám na mysli glajdové [ʊ̯] v dvojhláskách ou, au, ale krátké u jako samostatnou samohlásku. Spíš správné a nezaujaté by bylo uvádět zcela jistě používanou výslovnost [u] místo [ʊ], u kterého není jisté, jestli vůbec existuje. Navíc [u] jako značka pro zadní zaokrouhlenou samohlásku mi připadá vyhovující, ať už je trochu víc nebo míň zavřená, zatímco [ʊ] je specifičtější věc. --Imploder 15:56, 28. 1. 2008 (UTC)

Nový byrokrat[editovat]

Jak si bystřejší možná všimli, už skoro dva měsíce jsem tu prakticky neaktivní (prostě už mě to teď neba, nehledejte za tím nic víc). Abych tu nebudil dojem aktivního správce a někoho, na koho je možno se obracet, požádám zřejmě o odebrání svých rozšířených práv, a protože chci, aby tu aspoň jeden byrokrat byl a nemuselo se chodit na Metu, rád bych, aby se tu přihlásil a nechal schválit někdo ochotný nechat si dát práva byrokrata dřív, než já se jich vzdám. Díky. Honza Záruba 16:35, 25. 3. 2008 (UTC)

Hmm, to je hezký, zrovna včera jsem si říkal, že ti napíšu, jak jsi na tom, že jsem tě tu nějak dlouho neviděl. A ono až takhle. :-( Škoda, že mizíš, a doufám, že jen na dovolenou. Když tak bych se tedy hlásil coby nástupce, ale doufám, že si to rozmyslíš a ještě tu s námi nějaký čas pobudeš... ;-)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 00:30, 26. 3. 2008 (UTC)
Rozhodně bych byl rád, kdyby ses ještě rozmyslel a na Wikislovníku zůstal. A zůstal i jako byrokrat, pokud budeš i nadále aktivní na Wikipedii nebo některém dalším projektu, tak vlastně budeš pořád k disposici v případě, že by bylo třeba. Vždyť ani já nemohu s klidným srdcem říct, že bych tu byl poslední dobou aktivní, mám povinnosti jinde a čas na wiki téměř zcela vyplňuje Wikipedie. Přesto vím, že se sem budu po celou dobu své wikiexistence vracet. Byla by to velká škoda, kdybys odešel, věřím ale, že se rozhodneš správně podle toho, jak to cítíš. --Reaperman 16:51, 29. 3. 2008 (UTC)
Já neodcházím ve smyslu prásknutí dveřmi, já už jsem de facto odešel snížením svojí aktivity na nulu. Myslím si, že správci i byrokrati by měli být aktvní. Honza Záruba 19:28, 29. 3. 2008 (UTC)
Já bych tedy měl taky zájem o status byrokrata, pro případ, že by toho bylo potřeba a Danny by nebyl zrovna k dispozici. --Reaperman 18:20, 12. 4. 2008 (UTC)
No, já proti tomu nic nemám. -xfi- 19:09, 12. 4. 2008 (UTC)
Já bych tu sice měl rád Honzu, nicméně pro jeho rozhodnutí mám plné pochopení. Doufám, že časem dostane chuť jej změnit. S žádným z kandidujících problém nemám, myslím, že je dobré dát jim šanci a využít tak jejich iniciativy ve prospěch projektu. Stanou-li se skutečně byrokraty, přeji jim v dalším úsilí hodně zdaru. --Beren 21:47, 12. 4. 2008 (UTC)
Honzo, doufám, že aspoň správce si ponecháš?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11:39, 13. 4. 2008 (UTC)
Také si myslím, že by sis měl práva správce ponechat, co kdybys dostal chuť něco smáznout nebo pozměnit. Vždyť na Wikislovníku stejně není nijak velká aktivita. -xfi- 18:28, 13. 4. 2008 (UTC)

Podána žádost o schválení české Wikiverzity[editovat]

Dobrý den. Rád bych všechny upozornil, že byla obnovena žádost české Wikiverzity o uznání oficiálního statusu a o přidělení domény. Budeme rádi, když nás podpoříte! K žádosti se můžete vyjádřit zde: meta:Requests for new languages/Wikiversity Czech--Juan de Vojníkov 14:52, 8. 4. 2008 (UTC)