anonymní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔanɔnɪmɲiː]

dělení

• ano-nym-ní

etymologie

Přes západoevropské jazyky z latinského an-ōnymus, které ze starořeckého ἀνώνυμος — bezejmenný, beze jména. Srovnej např. synonymní, homonymní, pseudonym.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní
genitiv	anonymního	anonymního	anonymní	anonymního	anonymních	anonymních	anonymních	anonymních
dativ	anonymnímu	anonymnímu	anonymní	anonymnímu	anonymním	anonymním	anonymním	anonymním
akuzativ	anonymního	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní
vokativ	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní	anonymní
lokál	anonymním	anonymním	anonymní	anonymním	anonymních	anonymních	anonymních	anonymních
instrumentál	anonymním	anonymním	anonymní	anonymním	anonymními	anonymními	anonymními	anonymními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	anonymní
komparativ	anonymnější
superlativ	nejanonymnější

význam

1. postrádající podpis resp. zjevně nespojený se jménem původce

překlady

1. bezejmenný

   • angličtina: anonymous
   • francouzština: anonyme
   • italština: anonimo
   • němčina: anonym
   • polština: anonimowy
   • ruština: анонимный
   • slovenština: anonymný

synonyma

1. bezejmenný

související

• anonym
• anonymně
• anonymita
• anonymizace
• anonymizovat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-03-01]. Heslo anonymní.