argot

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔarɡɔt]

dělení

• ar-got

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	argot	argoty
genitiv	argotu	argotů
dativ	argotu	argotům
akuzativ	argot	argoty
vokativ	argote	argoty
lokál	argotu	argotech
instrumentál	argotem	argoty

význam

1. krycí mluva používaná k utajené komunikaci, například mezi zločinci
   • Argot však znamená: jazykem vládne jednotlivec, jazyk vládne skutečností. Argot je permanentní negace: rozbíjí daný jazyk, rozbíjí danou skutečnost. Argot se vzpírá proti platnému jazykovému řádu jako přední formě sociální vázanosti; proti jazyku jako útvaru dějinného objektivního ducha. Argot se snaží neustále odhalovat bezpodstatnost jazykové normy a klam jejího vnucování. (…) Nejvyšší francouzská společnost již za Ludvíka XV. si pohrávala s argotem. Paříž mondénní 19. století stále koketuje s argotem; stará horní vrstva projevuje sklon k jazykovému deklasování.

synonyma

1. hantýrka

související

• argotický
• argotizovat

externí odkazy

• Encyklopedický článek Argot ve Wikipedii