bělima
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [bjɛlɪma]
dělení[editovat]
- bě-li-ma
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | bělima | bělimy |
genitiv | bělimy | bělim |
dativ | bělimě | bělimám |
akuzativ | bělimu | bělimy |
vokativ | bělimo | bělimy |
lokál | bělimě | bělimách |
instrumentál | bělimou | bělimami |
význam[editovat]
- zevní vazivová část oka bílé barvy
- Sval přímý zevní, nejdelší ze všech přímých, vychází jako ostatní přímé z hloubky očnice od fibrosního kroužku kolem čivu vidmého se nalézajícího, běží podél zevní stěny očnicové a objímaje oko připevňuje se na bělimě se svou šlachou as 6 mm širokou ve vzdálenosti asi 7 mm od kraje rohovkového.[1]
- část varlete[2]
překlady[editovat]
- —
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ SCHÖBL, Josef. Abducens oculi. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. s:Ottův slovník naučný/Abducens oculi Díl 1, s. 35-38.
- ↑ Varle. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1907. s:Ottův slovník naučný/Varle Díl 26, s. 425.