bělima

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [bjɛlɪma]

dělení[editovat]

  • bě-li-ma

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ bělima bělimy
genitiv bělimy bělim
dativ bělimě bělimám
akuzativ bělimu bělimy
vokativ bělimo bělimy
lokál bělimě bělimách
instrumentál bělimou bělimami

význam[editovat]

  1. zevní vazivová část oka bílé barvy
    • Sval přímý zevní, nejdelší ze všech přímých, vychází jako ostatní přímé z hloubky očnice od fibrosního kroužku kolem čivu vidmého se nalézajícího, běží podél zevní stěny očnicové a objímaje oko připevňuje se na bělimě se svou šlachou as 6 mm širokou ve vzdálenosti asi 7 mm od kraje rohovkového.[1]
  2. část varlete[2]

překlady[editovat]

synonyma[editovat]

  1. skléra

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. SCHÖBL, Josef. Abducens oculi. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. s:Ottův slovník naučný/Abducens oculi Díl 1, s. 35-38.
  2. Varle. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1907. s:Ottův slovník naučný/Varle Díl 26, s. 425.