blbnout

čeština

výslovnost

• IPA: [bl̩bnɔʊ̯t]

dělení

• blb-nout

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

varianty

• (zastarale) blbnouti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	blbnu	blbneš	blbne	blbneme	blbnete	blbnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	blbni	blbnime	blbněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	blbl / blbnul	blbla / blbnula	blblo / blbnulo	blbli / blbnuli	blbly / blbnuly	blbla / blbnula
trpné	blbnut	blbnuta	blbnuto	blbnuti	blbnuty	blbnuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	blbna	blbnouc	blbnouce

význam

1. stávat se blbým
2. (zhruběle) dělat hlouposti, jednat hloupě

související

• zblbnout
• oblbovat
• vyblbnout se
• blbec, blbeček
• blbost
• blbý, blbě
• blbost
• blbuvzdorný