zblbnout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈzbl̩b.nɔʊ̯t]

dělení

• zblb-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní i intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	zblbnu	zblbneš	zblbne	zblbneme	zblbnete	zblbnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zblbni	zblbněme	zblbněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zblbl / zblbnul	zblbla / zblbnula	zblblo / zblbnulo	zblbli / zblbnuli	zblbly / zblbnuly	zblbla / zblbnula
trpné	zblbnut	zblbnuta	zblbnuto	zblbnuti	zblbnuty	zblbnuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	zblbnuv	zblbnuvši	zblbnuvše

význam

1. stát se blbým
   • Jedna z věcí, která by mě zajímala, je to, jestli lidé zblbli až po listopadu, nebo jestli byli blbí už před listopadem a jen to umně skrývali nebo spíše byli nuceni to skrývat. Milosrdný komunistický režim, který všechno přikryl jak sníh v době zimní.
2. učinit blbým, poplést, zbavit inteligence
   • „Lidem byla sympatická nebo se do ní pobláznili akorát proto, že na ně ušila boudu. Takhle zblbla i mou maminku!“
   • Kolik mladých kluků už tato hra zblbla tak, že propadli posedlosti neustále dokola posílat svou počítačovou postavu do boje na život a na smrt s kupou dalších stejně agresivních rváčů?
3. (zhruběle) zkazit, pokazit

související

• zblbnout se
• blbnout
• oblbovat, oblbnout
• vyblbnout se
• blbec, blbeček
• blbost
• blbý, blbě
• blbost
• blbuvzdorný