blondýn

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈblɔn.diːn]

dělení

• blon-dýn

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

etymologie

Z francouzského blond, to z obecného latinského blundus a to germánského původu, snad utvořené od indoevropského *bhel- (zářit), potom by bylo příbuzné s bílý, bledý, blýskat se nebo blinkr.

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	blondýn	blondýni / blondýnové
genitiv	blondýna	blondýnů
dativ	blondýnovi / blondýnu	blondýnům
akuzativ	blondýna	blondýny
vokativ	blondýne	blondýni / blondýnové
lokál	blondýnovi / blondýnu	blondýnech
instrumentál	blondýnem	blondýny

význam

1. muž se světlými vlasy
   • „Velký blondýn s černou botou“ je známá filmová komedie.

synonyma

1. blondýnek, (v obecném jazyce) blonďák

antonyma

1. brunet

související

• blondýnek
• blondýna
• blond
• blonďák

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv plurálu substantiva blondýna
   • Zdá se, že nebude jen další z tuctových blondýn s krásným obličejem.