brůna

čeština

výslovnost

• IPA: [bruːna]

dělení

• brů-na

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	brůna	brůny
genitiv	brůny	brůn
dativ	brůně	brůnám
akuzativ	brůnu	brůny
vokativ	brůno	brůny
lokál	brůně	brůnách
instrumentál	brůnou	brůnami

význam

1. (zastarale) bílý kůň; (básnicky) kůň (jakýkoliv)
   • Matka prosila ho, aby nejezdil, že se jí nehezky snilo, ale on vyskočil, dal matce s Pánembohem a vyskočil si na brůnu.

synonyma

1. (archaicky) broň; (archaicky, zřídka) bron; (neutrálně) bělouš

související

• broný