brdečko

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [br̩dɛt͡ʃkɔ]

dělení

[editovat]
  • br-deč-ko

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ brdečko brdečka
genitiv brdečka brdeček
dativ brdečku brdečkům
akuzativ brdečko brdečka
vokativ brdečko brdečka
lokál brdečku brdečkách
instrumentál brdečkem brdečky

význam

[editovat]
  1. tyč (často s háky či oky) zajišťující odstup předmětů
  2. tyč spojující postraňky tažného zvířete s ojí[1]
  3. (v anatomii) rohovitý, hrubý výběžek, pahrbkovitý útvarek[2]
    • Dřeň se skládá z 10–20 ledvinných jehlanců (pyramides renales), které jsou svou bazí obráceny proti kůře a vyúsťují svým vrcholem jako ledvinné brdečky (papillae renales) s otvory (foramina papillaria) do ledvinných kalichů.[3]

překlady

[editovat]
  1. obecně tyč zajišťující odstup předmětů
  2. součást vozu
  3. tělesný výběžek

synonyma

[editovat]
  1. rozporka
  2. rozpora, rozporka, brdíčko, (nářečně) brdco[1], brco[1] , vahadlo[1], brčko[5]
  3. papila

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 5. Praha : František Šimáček, 1887. Dostupné online. Heslo „Brdco“, s. 1061.
  2. PEČÍRKA, Ferdinand. Brdečko. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1891. Díl 4.
  3. BÁČA, Václav. Přehled normální a klinické anatomie mužského močového ústrojí. . Dostupné online.
  4. KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 5. Praha : František Šimáček, 1887. Dostupné online. Heslo „Bilnica“, s. 994.
  5. NOVOTNÝ, Michal. Brka (natáhnout). Český rozhlas [online]. 2003-06-13 [cit. 2015-05-04]. Dostupné online.