bělima
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [bjɛlɪma]
dělení
[editovat]- bě-li-ma
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | bělima | bělimy |
| genitiv | bělimy | bělim |
| dativ | bělimě | bělimám |
| akuzativ | bělimu | bělimy |
| vokativ | bělimo | bělimy |
| lokál | bělimě | bělimách |
| instrumentál | bělimou | bělimami |
význam
[editovat]- zevní vazivová část oka bílé barvy
- Sval přímý zevní, nejdelší ze všech přímých, vychází jako ostatní přímé z hloubky očnice od fibrosního kroužku kolem čivu vidmého se nalézajícího, běží podél zevní stěny očnicové a objímaje oko připevňuje se na bělimě se svou šlachou as 6 mm širokou ve vzdálenosti asi 7 mm od kraje rohovkového.[1]
- část varlete[2]
překlady
[editovat]- —
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ SCHÖBL, Josef. Abducens oculi. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. s:Ottův slovník naučný/Abducens oculi Díl 1, s. 35-38.
- ↑ Varle. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1907. s:Ottův slovník naučný/Varle Díl 26, s. 425.