císař

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte Císař.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [t͡siːsar̝̊]

dělení[editovat]

  • cí-sař

etymologie[editovat]

Z latinského caesar, které pochází z vlastního jména Caesar (doslova vlasatý, s bujnou kšticí), od něhož je odvozeno i německé Kaiser a ruské царь. Srovnej caesaries.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ císař císaři / císařové
genitiv císaře císařů
dativ císaři / císařovi císařům
akuzativ císaře císaře
vokativ císaři císaři / císařové
lokál císaři / císařovi císařích
instrumentál císařem císaři

význam[editovat]

  1. titul panovníka, nadřazeného králům
    • Říšskému císaři zachtělo se pokladů, kterých byl předešlého léta český kníže bojovnou rukou v Polsku vydobyl. [2]
    • Mínilť podrobiti císaři celou říši německou, tak aby jí vládnouti mohl podobně neobmezeně jako dědičným panstvím svým. [3]
    • Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je boží, Bohu. [4]
  2. (hovorově) císařský řez, operativní porod
    • Maruna rodila císařem.

překlady[editovat]

titul panovníka

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „císař“, s. 106-7.
  2. Josef Kajetán Tyl: Prkoš Bilinský
  3. Vácslav Vladivoj Tomek: Waldštein. Válka se Švédy a Sasy. Mír pražský ve spisu Děje království českého
  4. Nový zákon, Evangelium podle Matouše, kapit. 22, verš 21

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Císař ve Wikipedii