titul

čeština

výslovnost

• IPA: [tɪtʊl],  titul^{? • info}

dělení

• ti-tul

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	titul	tituly
genitiv	titulu	titulů
dativ	titulu	titulům
akuzativ	titul	tituly
vokativ	titule	tituly
lokál	titulu	titulech
instrumentál	titulem	tituly

význam

1. skupina slov, označujících určité literární dílo
   • Tento titul byl rozebrán již brzy po uvedení do prodeje.
2. slovo přidávané ke jménu, označující dosažení určité úrovně z hlediska jistých kritérií
   • Po třech letech studia obdržela magisterský titul.
   • šlechtický titul
3. (ve sportu) vítězství v turnaji, lize apod.

překlady

1. —
2. hodnost

   • angličtina: degree
   • francouzština: titre m
   • italština: titolo m
   • němčina: Titel m
   • slovenština: titul m
3. —

synonyma

1. označení, název
2. hodnost
3. —

související

• titulek
• titulní
• titulovat
• podtitul

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2013-06-22]. Heslo titul.

externí odkazy

• Rozcestník Titul ve Wikipedii