chcát
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [xt͡saːt]
dělení
[editovat]- chcát
varianty
[editovat]sloveso
[editovat]- intranzitivní i tranzitivní
- nedokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | chčiju / chčiji | chčiješ | chčije | chčijeme | chčijete | chčijou / chčijí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| chčij | chčijme | chčijte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | chcal | chcala | chcalo | chcali | chcaly | chcala |
| trpné | chcán | chcána | chcáno | chcáni | chcány | chcána |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | chčije | chčijíc | chčijíce |
význam
[editovat]překlady
[editovat]- pršet
- němčina: schütten
synonyma
[editovat]související
[editovat]fráze a idiomy
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „chcát“, s. 388, 389.