chcát

čeština

výslovnost

• IPA: [xt͡saːt]

dělení

• chcát

varianty

• (oblastně) scát
• (nářečně) scat, scať, chcat, scet, scit, štiť
• (zastarale) chcáti

sloveso

• intranzitivní i tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	chčiju / chčiji	chčiješ	chčije	chčijeme	chčijete	chčijou / chčijí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	chčij	chčijme	chčijte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	chcal	chcala	chcalo	chcali	chcaly	chcala
trpné	chcán	chcána	chcáno	chcáni	chcány	chcána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	chčije	chčijíc	chčijíce

význam

1. (vulgárně) močit
   • Potřebuju chcát.
   • To je lhář. Ten i chčije šejdrem.
   • chcát krev
2. (vulgárně) pršet
   • Včera celý den chcalo.

překlady

1. močit

   • angličtina: piss
   • němčina: pissen
   • polština: szczać
   • švédština: pissa
   • ukrajinština: сцяти
2. pršet

   • němčina: schütten

synonyma

1. (neutrálně) močit, (hovorově) čurat, (dětsky) cíkat, lulat
2. —

související

• chcaní
• vychcat (se), vychcaný
• pochcat (se), pochcávat (se), pochcaný
• chcanec
• chcanky

fráze a idiomy

• chcát jako z konve
• chcát z koho jako z vola