dávit
Vzhled
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈdaːvɪt]
dělení
[editovat]- dá-vit
etymologie
[editovat]Všeslovanské. – Polské dławić, ruské давить, srbochorvatské dávan. Z předpokládaného praslovanského *daviti (z indoevropského kořene *dhāu- 'rdousit, tisknout') souvisí s gótským dauþus 'smrt' (angl. death, něm. Tod téhož významu) a asi i lat. fūnus 'pohřeb' (z indoevropského *dheu- 'slábnout, umírat').[1]. Srovnej dále např. anglické die.
sloveso
[editovat]- nedokonavé
varianty
[editovat]- (zastarale) dáviti
časování
[editovat]osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | dávím | dávíš | dáví | dávíme | dávíte | dáví |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
dav | davme | davte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | dávil | dávila | dávilo | dávili | dávily | dávila |
trpné | dáven | dávena | dáveno | dáveni | dáveny | dávena |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | dávě | dávíc | dávíce |
význam
[editovat]překlady
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „dávit“, s. 122.