nauka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte nauką.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈna.ʊka]

dělení[editovat]

  • na-uka

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ nauka nauky
genitiv nauky nauk
dativ nauce naukám
akuzativ nauku nauky
vokativ nauko nauky
lokál nauce naukách
instrumentál naukou naukami

význam[editovat]

  1. vědní obor; výseč vědy
    • Portmannova „šetrná redukce“ zaujímá rozumně vyvážené stanovisko mezi oběma extrémy, které jsou podle zásady Orwellova doublethinku současnou společností praktikovány naráz: mezi spatřováním naprosté rozdílnosti mezi lidským a mimolidským světem novověkými humanitními naukami a většinou filosofických škol a jejich naprostým a bezvýhradným ztotožněním sociobiologií.[1]
    • Babictví, nauka o babení čili pomáhání vlastně přisluhování při porodu, znamená souhrn všech vědomostí, jichž má každá porodní bába zapotřebí,...[2]
  2. ucelený soubor dogmat či hypotéz k věření, zejména pro přívržence / vyznavače / stoupence
    • Během těch let jsem prostudovala, uctila, znectila, zavrhla řadu obsáhlých interpretačních soustav – astrologii, homeopatii, makrobiotiku, alespoň v obrysech všechna základní náboženství a několik zcela obskurních zásvětních nauk, ke kterým jsem přišla jen díky své ještě obskurnější pověsti.[3]

překlady[editovat]

  1. vědní obor
  2. učení

synonyma[editovat]

  1. branže, obor, disciplína
  2. učení, ideologie, věrouka, doktrína; teorie

související[editovat]

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ nauka nauki
genitiv nauki nauk
dativ nauce naukom
akuzativ naukę nauki
instrumentál nauką naukami
lokál nauce naukach
vokativ nauko nauki

význam[editovat]

  1. věda

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Stanislav KOMÁREK: Příroda a kultura (Svět jevů a svět interpretací aneb Jak je to doopravdy). Academia, Praha 2008
  2. Babictví. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1890. s:Ottův slovník naučný/Babictví Díl 3, s. 10–11.
  3. Daniela FISCHEROVÁ: Happy end, Vyšehrad, Praha 2015