deputátník
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [dɛpʊtaːtɲiːk]
dělení
[editovat]- de-pu-tát-ník
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | deputátník | deputátníci |
| genitiv | deputátníka | deputátníků |
| dativ | deputátníku / deputátníkovi | deputátníkům |
| akuzativ | deputátníka | deputátníky |
| vokativ | deputátníku | deputátníci |
| lokál | deputátníku / deputátníkovi | deputátnících |
| instrumentál | deputátníkem | deputátníky |
význam
[editovat]- zaměstnanec dostávající část odměny v podobě výrobku, na jehož vzniku se podílel
- Byli oba hraběcí deputátníci, oba v panské službě — takoví dva už si vypomohou.[1]
překlady
[editovat]- zaměstnanec odměňovaný částečně výrobkem
- slovenština: deputátnik, bíreš[2]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ HRDINA, Josef Leopold. Vesnické příběhy. [s.l.] : [s.n.], 1890. Dostupné online.
- ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov. Naše řeč, 1937, roč. 21, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
externí odkazy
[editovat]- Příměnek — deputát. Naše řeč, 1928, roč. 12, čís. 7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.