dezentér

čeština

výslovnost

• IPA: [dɛzɛntɛːr]

dělení

• de-zen-tér

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dezentér	dezentéři
genitiv	dezentéra	dezentérů
dativ	dezentérovi / dezentéru	dezentérům
akuzativ	dezentéra	dezentéry
vokativ	dezentére	dezentéři
lokál	dezentérovi / dezentéru	dezentérech
instrumentál	dezentérem	dezentéry

význam

1. (zřídka, zastarale) dezertér; ten, kdo dezentýroval (zběhl), zejm. ze svého vojska
   • A maršálek Radecký snivě se díval ze svého pomníku za vzdalujícím se dobrým vojákem Švejkem s rekrutskou kytkou na kabátě, kulhajícím na starých berlích, zatímco sděloval nějaký vážný pán lidem kolem, že vedou dezentéra.

synonyma

1. (neutrálně) dezertér

související

• dezentérův
• dezentýrovat