dlužník

čeština

výslovnost

• IPA: [dlʊʒɲiːk]

dělení

• dluž-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dlužník	dlužníci
genitiv	dlužníka	dlužníků
dativ	dlužníku / dlužníkovi	dlužníkům
akuzativ	dlužníka	dlužníky
vokativ	dlužníku	dlužníci
lokál	dlužníku / dlužníkovi	dlužnících
instrumentál	dlužníkem	dlužníky

význam

1. kdo má dluh (zpravidla peněžní)
2. kdo má závazek, mravní povinnost vůči někomu

překlady

1. kdo dluží

   • angličtina: debtor
   • francouzština: débiteur
   • němčina: Schuldner m
   • polština: dłużnik m
   • slovenština: dlžník
2. kdo má závazek

   • angličtina: debtor
   • němčina: Schuldner m
   • polština: dłużnik m

antonyma

1. věřitel
2. —

související

• dlužnice
• dlužit
• poddlužník

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-03-29]. Heslo dlužník.

externí odkazy

• Článek Dlužník ve Wikipedii
• Téma Dlužník ve Wikicitátech