docent

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔt͡sɛnt]

dělení

• do-cent

etymologie

Z latinského docere, doceo – „učit, učím“.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	docent	docenti
genitiv	docenta	docentů
dativ	docentu / docentovi	docentům
akuzativ	docenta	docenty
vokativ	docente	docenti
lokál	docentu / docentovi	docentech
instrumentál	docentem	docenty

význam

1. vědeckopedagogický titul habilitovaného vysokoškolského učitele

překlady

1. titul

   • němčina: Dozent m
   • slovenština: docent m

synonyma

1. (zkratkou) doc.

související

• docentka
• docentský
• docentura

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-08-09]. Heslo docent.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Docent ve Wikipedii