Přeskočit na obsah

docent

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [dɔt͡sɛnt]

dělení

[editovat]
  • do-cent

etymologie

[editovat]

Z latinského docēns (2. pád docentis) 'učící', původně přechodník přítomný od docēre 'učit'. Srovnej doktor nebo dokument.[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ docent docenti
genitiv docenta docentů
dativ docentu / docentovi docentům
akuzativ docenta docenty
vokativ docente docenti
lokál docentu / docentovi docentech
instrumentál docentem docenty

význam

[editovat]
  1. vědeckopedagogický titul habilitovaného vysokoškolského učitele
    • Docenti prchají z univerzit na střední školy.[2]
    • Slavní mudrci, vzácní chemici,/ slovutní mistři, páni magistři,/ astrologové, geometři,/ agronomové, psychiatři,/ páni docenti – geologie, psychologie, theologie! Nemocí zhoubných,/ nemocí zjevných,/ nemocí latentních!/ Vynálezcové věcí/ patentních! Magnificence! Zkrátka –/ inteligence![3]

překlady

[editovat]
  1. titul

synonyma

[editovat]
  1. (zkratkou) doc.

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „docent“, s. 139.
  2. Docenti prchají z univerzit na střední školy. Stát musí pomoci, říká děkanka. Dostupné online, 27. února 2023.
  3. Ten dělá to a ten zas tohle. Dostupné online, 27. února 2023.

externí odkazy

[editovat]