Přeskočit na obsah

dopustit

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [dɔpʊscɪt]

dělení

[editovat]
  • do-pu-s-tit

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotnéčíslo množné
1.2.3.1.2.3.
budoucí čas dopustím dopustíš dopustí dopustíme dopustíte dopustí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2.1.2.
dopusť dopusťme dopusťte
Příčestí
rod číslo jednotnéčíslo množné
mužský životný
i neživotný
ženskýstřednímužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné dopustil dopustila dopustilo dopustili dopustily dopustila
trpné dopuštěn dopuštěna dopuštěno dopuštěni dopuštěny dopuštěna
Přechodníky
rod číslo jednotnéčíslo množné
mužskýženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý dopustiv dopustivši dopustivše

význam

[editovat]
  1. svým chováním resp. nečinností umožnit
  2. doplnit tekutinou pomocí trubek či hadic

překlady

[editovat]
  1. umožnit
  2. doplnit tekutinou

synonyma

[editovat]
  1. připustit, strpět, nechat

antonyma

[editovat]
  1. zabránit, předejít
  2. upustit, odpustit

související

[editovat]

fráze a idiomy

[editovat]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]