Přeskočit na obsah

dráb

Z Wikislovníku

Možná hledáte Dráb.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

homofony

[editovat]

dělení

[editovat]
  • dráb

etymologie

[editovat]
  • Původ slova je nejasný.[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ dráb drábi / drábové
genitiv drába drábů
dativ drábu / drábovi drábům
akuzativ drába dráby
vokativ drábe drábi / drábové
lokál drábu / drábovi drábech
instrumentál drábem dráby

význam

[editovat]
  1. (zastarale) uniformovaný sluha vykonávající úřední nařízení[1]
    • Správce panství silůvského s celou desítkou osmahlých, v panských i vojenských službách zhrublých drábů stojí na poli a od slunce východu do slunce západu lomozí se před ním lid.[2]
    • Vyjede, zatočí kolem božích muk, vidí pod skalkou lípu, pod lípou drába s poklasným, po poli se jen hemží lidí, dráb už zdaleka hrozí holí a křičí. Josef nedbal křiku, zvolna dojel, a když se dráb na něho hnal, vytáhne z kapsy hodinky, podívá se na ně a praví: „Je zákon, že se panská práce koná od sedmi do sedmi, a ještě není sedm hodin.“[3]
  2. (zastarale) pěší voják[4]
    • Císař vtrhnuv s lidem do lesa, kterýž hradí všecku zemi, nalezl cesty dřívím zasekané — neboť tak byl Břetislav učiniti nařídil; protož rozkázal drábům svým, aby cestu vojsku sekerami proklestili a vypravili.[5]

překlady

[editovat]
  1. biřic

synonyma

[editovat]
  1. biřic, hajduch, žandarm, pochop, žandár, serbus
  2. pěšák

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 S.. Ohlasy husitského válečnictví v Evropě. Naše řeč, 1922, roč. 6, čís. 9, s. 269. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi/Srpen/Trpký chléb
  3. Václav Říha: Robota, Praha, 1909, nakl. Albatros 1977
  4. ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov. Naše řeč, 1937, roč. 21, čís. 7, s. 190-191. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  5. Josef Kajetán Tyl: Prkoš Bilinský/6.