držba
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈdr̩ʒba]
dělení
[editovat]- drž-ba
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | držba | držby |
| genitiv | držby | držeb |
| dativ | držbě | držbám |
| akuzativ | držbu | držby |
| vokativ | držbo | držby |
| lokál | držbě | držbách |
| instrumentál | držbou | držbami |
význam
[editovat]- stav faktického ovládání věci s úmyslem vykonávat toto právo pro sebe
- Držbu lze nabýt bezprostředně tím, že se jí držitel ujme svou mocí. Bezprostředně se držba nabývá v rozsahu, v jakém se jí držitel skutečně ujal.[1]
- Držbu lze nabýt odvozeně tím, že dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele, nebo tím, že se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele. Odvozeně se nabývá držba v rozsahu, v jakém ji měl dosavadní držitel a v jakém ji na nového držitele převedl.[2]