dvojtečka
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈdvɔjtɛt͡ʃka]
dělení
[editovat]- dvoj-teč-ka
etymologie
[editovat]Spojením číslovky dvě, dva a substantiva tečka.
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | dvojtečka | dvojtečky |
| genitiv | dvojtečky | dvojteček |
| dativ | dvojtečce | dvojtečkám |
| akuzativ | dvojtečku | dvojtečky |
| vokativ | dvojtečko | dvojtečky |
| lokál | dvojtečce | dvojtečkách |
| instrumentál | dvojtečkou | dvojtečkami |
význam
[editovat]- interpunkční znaménko tvořené dvěma tečkami nad sebou umístěnými na straně (většinou pravé) posledního slova, uvádějící přímou řeč nebo nějaký výčet
- Před uvozovkami přímé řeči může kromě dvojtečky stát např. také čárka.
- (nesprávně:) diakritické znaménko tvořené dvojtečkou (1) nad písmenem, totiž ležaté
překlady
[editovat]- interpunkční značka
- angličtina: colon
- francouzština: deux-points m
- italština: due punti m
- maďarština: kettőspont
- němčina: Doppelpunkt m
- polština: dwukropek m
- ruština: двоеточие s
- řečtina: άνω και κάτω τελεία ž
- slovinština: dvopičje s
- španělština: dos puntos
- —
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-02-11]. Heslo dvojtečka.
externí odkazy
[editovat]
Článek Dvojtečka ve Wikipedii
