efébský
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɛfɛːpskiː]
dělení
[editovat]- eféb-ský
etymologie
[editovat]Přídavné jméno odvozené z podstatného jména starořeckého původu eféb pomocí přípony -ský.
přídavné jméno
[editovat]- tvrdé
skloňování
[editovat]| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | efébský | efébský | efébská | efébské | efébští | efébské | efébské | efébská |
| genitiv | efébského | efébského | efébské | efébského | efébských | efébských | efébských | efébských |
| dativ | efébskému | efébskému | efébské | efébskému | efébským | efébským | efébským | efébským |
| akuzativ | efébského | efébský | efébskou | efébské | efébské | efébské | efébské | efébská |
| vokativ | efébský | efébský | efébská | efébské | efébští | efébské | efébské | efébská |
| lokál | efébském | efébském | efébské | efébském | efébských | efébských | efébských | efébských |
| instrumentál | efébským | efébským | efébskou | efébským | efébskými | efébskými | efébskými | efébskými |
význam
[editovat]- (v historii) vztahující se k efébům nebo efébství/efébii
- efébské ctnosti
- (přeneseně, knižně) jinošský[1]
- Byl tichý a snivý jako někdy jeho matka, a efébská grácie jeho jarého těla a výraz dobroty na vlídné vždy a spanilé tváři obestíraly jej jakousi září.[2]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-07-11]. Heslo efébský.
- ↑ ZEYER, Julius. Stratonika. [s.l.] : Česká grafická Unie, 1903. 359 s. Dostupné online. Kapitola Gdoule, s. 148.