efébský

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɛfɛːpskiː]

dělení[editovat]

  • eféb-ský

etymologie[editovat]

Přídavné jméno odvozené z podstatného jména starořeckého původu eféb pomocí přípony -ský.

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ efébský efébský efébská efébské efébští efébské efébské efébská
genitiv efébského efébského efébské efébského efébských efébských efébských efébských
dativ efébskému efébskému efébské efébskému efébským efébským efébským efébským
akuzativ efébského efébský efébskou efébské efébské efébské efébské efébská
vokativ efébský efébský efébská efébské efébští efébské efébské efébská
lokál efébském efébském efébské efébském efébských efébských efébských efébských
instrumentál efébským efébským efébskou efébským efébskými efébskými efébskými efébskými

význam[editovat]

  1. (v historii) vztahující se k efébům nebo efébství/efébii
    • efébské ctnosti
  2. (přeneseně, knižně) jinošský[1]
    • Byl tichý a snivý jako někdy jeho matka, a efébská grácie jeho jarého těla a výraz dobroty na vlídné vždy a spanilé tváři obestíraly jej jakousi září.[2]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2015-07-11]. Heslo efébský.
  2. ZEYER, Julius. Stratonika. [s.l.] : Česká grafická Unie, 1903. 359 s. Dostupné online. Kapitola Gdoule, s. 148.